Duplicate {Tom Kaulitz}

1

„Dobré ráno" hřejivě se usměju na tetu Mariu která už v modré zástěře vykládá čerstvé moučníky do výlohy.

„No koukejme kdo se nám probudil" zasmála se a já protočila očima. Zašla jsem do skladu pro moji zástěru stejné barvy a uvázala jsem si ji kolem pasu.

Hnědé vlasy si stáhnu do drdolu a vytáhnu si opatrně dva pramínky vepředu. Promnu si oči ospalostí a vrátím se zpátky za tetou.

„Zapni kávovar a zkontroluj jestli máme dostatek kelímků, když tak dojdi do skladu" hned jak jsem vstoupila za pult tak mi začala rozkazovat.

Nemohla jsem odmítnout. Mám to vlastně jako brigádu a měla bych být vděčná že každé ráno jen vstanu, sejdu schody a už jsem v práci.

Rozešla jsem se k velké mašině jménem "kávovar" a zapnula ji. Musela jsem ještě vyčistit drtičku a síto. Vše jsem utřela hadrem a už jen čekala až se kávovar rozehřeje.

Během čekání jsem šla zkontrolovat kelímky. Hodně lidí si často bere kávu sebou. Vlastně mi to ani nevadí.

Užívám si když se ptám na jména a pak je krasopisem napíšu na kelímky s logem naší kavárny. Nikdy nezapomenu dokreslit srdíčko za jméno, vím že to těm lidem dělá radost.

Kelímků byl dostatek, alespoň na dnešek. Teta mezitím setřela podlahu a židle sundala ze stolu.

Neměla jsem už nic moc na práci. Došla jsem si zpátky do komody a z poličky si vzala knížku.

Sedla jsem si na zem a opřela se o stěnu pultu. Nalistovala jsem stranu 45 kde jsem naposledy skončila.

Pán prstenů mě nikdy moc nebavil abych byla upřímná. Však když mi Ann, moje nejlepší kámoška, řekla že to fakt stojí za to, tak jsem si z peněz z brigády na ni našetřila, a dávám tomu druhou šanci.

Už jen ta představa malých skřetů s velkýma chlupatýma nohama mě děsí, ale Ann znám několik let a vždy v knížkách měla pravdu.

***

Spokojeně otáčím dřevěnou cedulku na skleněných dveřích aby všichni věděli že máme otevřeno.

Eric a Cassie už taky přišli, takže vše bylo připravené na první zákazníky dne.

Vrátila jsem se zpátky za pult a věnovala se kávovaru. Už byl naprosto rozehřátý takže jsem ho nechala vypláchnout vodou aby se vyčistil úplně.

„Hele proč je u toho hotelu na konci ulice tolik lidí? To je tam někdo slavný?" Přerušil ticho mezi námi Eric, který utíral hrníčky.

„Britney Spears?" Zasmála jsem se a vylila špinavou vodu která vytekla z kávovaru.

Eric se zasmál se mnou ale Cass jen zakroutila hlavou. „Nee! Přijela nějaká kapela co tu má tour. Teď si nevzpomenu na jméno... sakra! Něco z Tokia nebo co"

„Takže japonci jo? To už se z grunge přešlo na japonský pop? Ty trendy jedou nějak rychle" zvedl jedno obočí Eric a Cass mykla rameny.

Naší konverzaci přerušil zvonek u dveří ve znamení že přichází první zákazník dne.

„Barbaro!" Ozval se hlas tety z druhé strany kavárny. Barb je naše stálá zákaznice od té doby co si pamatuju.

Každé ráno na cestě do parku se stavuje u nás pro teplé cappucino bez cukru a vanilkovou příchutí s třešňovým koláčem.