Jen další šedý den, tentokrát je ten den čtvrtek.
Ráno jsme se s Petrem viděli v kuchyni, jen jsme si popřáli dobré ráno a víc se nebavili.
Jsem vlastně i ráda, že víc nic neříkal a nemuseli jsme se bavit.
Ve škole jsme se s Leou moc nebavily, asi je naštvaná, protože podle jejích slov, se s ní nebavím jako dřív.
Ale školu jsem přetrpěla a po škole jela autobusem domů.
,,Ty už jsi doma?" zeptá se Petr, když se už doma vyzouvám a on vypadá, že někam jde.
,,Jo, měli jsme do jedný" dám boty do botníku
,,Jedu k sobě, jedeš semnou?" zeptá se
,,um.." zamyslím se
Chtěla bych, ale nechci to co včera.
Mám pocit, že můj zadek každou chvíli umře, ta bolest je fakt hrozná.
,,Nic ti neudělám už" řekne, když vidí, jak se zamyslím
,,Tak jo" řeknu po chvilce rozmýšlení, vezmu si znovu boty a začnu se obouvat.
Obuje se taky, pak nasedneme do jeho auta a jedeme na druhou stranu Telnice k němu.
Vystoupíme a jdeme k němu domů. Hned ke mně přiběhne Purpur, vezmu si ho do náruče a začnu ho mazlit.
Petr se na nás podívá a usměje se.
Konečně vidím ty jeho krásně modré oči, do který bych koukala klidně hodiny.
K Petrovi přiběhne Diego, kterého si hned vezme do náručí a začne ho mazlit stejně jako já Purpura.
Jeho mamka mu je sem chodí krmit, když tu zrovna není. Chtěl je vzít i k nám, ale máma to zakázala, protože prý stačí jedna kočka.
Po chvilce, kdy jen stojíme v chodbě a mazlíme kocoury, tak od nás utečou.
Petr se otočí a jde do ložnice.
Já si sednu na gauč v obýváku a čekám na něj.
Po chvilce přijde s cestovní taškou a hodí ji na zem kus od stolu.
Sedne si ke mně a chytne mě za ruce. Jak se mě dotkne, tak sebou mírně cuknu. Lekla jsem se ho a do toho se bojím co jde zas dělat.
,,Musíme si promluvit" začne
,,O čem?" zeptám se
,,Bojíš se mě?" zeptá se a já záporně zakroutím hlavou.. I když.. Možná jo, bojím se ho.
,,Nemusíš se mě bát.. Nechtěl jsem ti ubližovat i když jsem to udělal.. Žárlím, když se bavíš s někým jiným než jsem já a ještě, když ten někdo je Calin.. Promiň"
Nic mu na to neřeknu, jen přikývnu.
Co bych mu na tohle měla říct?
,,Chápu, že mi na to nic neřekneš, jen chci abys věděla, že tě mám rád" pohladí mě po vlasech a dá mi pusu do vlasů.
,,Něco mě napadlo" řekne po chvilce a pustí moje ruce
,,Co?" zeptám se
Z kapsy vyndá dva pytlíčky s bílým práškem a hodí je na stůl před nás.
,,Co to je?" zeptám se ho
,,Koks" řekne a obsah pytlicků vysype na stůl.
,,Máš kartu?" koukne na mě
Přikývnu a podám svoji kartu, kterou mám za krytem na telefon.
Zaujatě pozoruju jeho i kokain, který se nachází na stole.
Tohle je to po čem je takovej?
ČTEŠ
Když kouřím, tak piju
Fanfiction,,Když vařim, tak kouřim... Když kouřim, tak piju... Když piju, tak tvrdej... Když mrdam, tak tvrdě" -Příběh o Petrovi a Mie -V příběhu se můžou vyskytovat vulgarismy, sexuální scénky a násilí. Příběh je celý smyšlený a nic v příběhu není pravda...
