Když kouřím, tak piju

3.

Když se vzbudím, tak po návštěvě koupelny jdu dolů, kde už je moje mamka a vaří oběd.

Je 11:30, no jo, vstávala jsem později oproti tomu kdy vstávám normálně.

,,Dobré ráno" pozdraví mě s úsměvem.

Na to, že jsem moc nepila, není mi zrovna dobře.

,,Dobré" sednu si ke stolu a chytnu se za hlavu.

Už nikdy nepiju.

,,Půjdeš dneska k tý babičce?" zeptá se mamka a nandá mi jídlo

,,Ajo, já na to zapomněla.. Noo, jo asi půjdu" vezmu si od ní s poděkováním talíř.

Babička má dnes svátek a já ji slíbila, že přijdu.

,,Dobře, tak jí řekni, že já přijdu zítra.. Musím do práce dnes" omluvně se na mě podívá.

,,Jasné" pousměju se a pustím se do oběda.

Po obědě jdu k sobě do pokoje.

Vezmu do ruky telefon a tam je zpráva od toho podivného kluka.

27wolfenstein: Čauuuu
Pamatuješ si mě nebo se mám připomenout?

Vážně nechápu proč mi píše. Akorát ztrácí čas, vždyť mu je 25 a mně 16.

Nedám mu ani zobrazeno, prostě to odignoruju a odpovím Lee na hlasovky ze včerejška a dnešního rána.

Včera tam potkala nějakého kluka, tak je s ním zase úplně obsessed.

Zabralo mi to hodinu, takže už je jedna odpoledne, a tak se obleču a přes celou Telnici jdu k babičce.

Nechápu, proč všichni musí bydlet na druhé straně.

Vzala jsem to přes park, protože podle mě je to kratší než jít přes celou Telnici.

U babičky zaklepu, a když mi otevře, tak ji samozřejmě popřeju a pak si až do šesti večer povídáme.

Vykládá mi drby, které má od jejích kamarádek a spoustu dalších věcí.

Po rozloučení s babičkou se obuju a vyjdu ze dveří bílého domu.

Jdu k brance, ale koho to nevidím?

Zas ten blonďák..

Otočí se na mě a já zpanikařím.

Dělám, že ho nevidím, ale on se zastaví a zůstane na mě koukat.

Rychle se otočím a jdu zpátky k babičce.

,,Copak Miunko?" ozve se, když babička opět otevře.

,,Promiň babi, zapomněla jsem si tu.. sluchátka, dojdu si pro ně, jo?" nervózně se pousměju a ona přikývne.

Jdu tedy do obýváku, kde jsme seděly a dělám, že si odtamtud beru sluchátka.

Babička mě samozřejmě zase zdrží, protože za tak dvě minuty, co jsem odešla, si stihla zavolat s kamarádkou, tudíž má nové drby.

Zdržení 20 minut se ale hodí, protože o to menší šance je, že ho zase potkám.

Mám pocit, že by se ptal, proč jsem mu neodepsala a vážně nemám náladu ani chuť to řešit.

Mělo by mu to dojít samotnému.

,,Tak ahooj" rozloučím se s babi s úsměvem, když opět odcházím.

Rozhlédnu se ještě radši kolem, ale naštěstí nikde nikoho nevidím, takže rychle projdu kolem všech baráku a jdu opět přes park domů.

Lea mi stihla zas poslat snad 50 dalších hlasovek, takže to po cestě poslouchám až do chvíle, než do někoho narazím.