8.

410 23 15
                                    

Když ráno začne zvonit budík, tak ho s obrovskou bolestí hlavy vypnu.

Kouknu se na Petra, kterého budík neprobudil, takže spinká dál.

Lehnu si víc k němu a usnu znova.

Bohužel už neusnu na nějakou delší dobu, a tak po nějaké době vstanu znova.

Sednu si a chytnu se za hlavu. Je mi fakt na picu.

Petra to vzbudí, dá mi ruku na záda a konečky prstů mě po nich hladí.

,,Dobré ráno princezno" zachraptí

,,mhm" odpovím, mělo to být "dobré ráno," ale nic víc ze mě nevypadlo.

,,Jak ti je?" rukou mi sjede pod tričko na záda a hladí mě tam

,,Špatně" odpovím potichu a krátce

,,Neboj, to přejde" sedne si a vlepí mi pusu na líčko

Zvedne se a někam odejde.

Zůstanu tam sedět jen já. S mými myšlenky..

Až teď mi začne docházet, co jsme to udělali..

Dal mi emko.. Spali jsme spolu..

POČKAT-

Jestli si dobře vzpomínám, tak se udělal do mě?..

A DOPICI

Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne

To nemůže být pravda!

Rychle se zvednu, ale přes motání hlavy si zase rychle sednu zpátky.

Chvilku počkám, pak už se zvednu pomaleji a jdu na záchod.

Zamknu se tam a začnu potichu brečet.

Nemusí to nic znamenat, ale co kdyby znamenalo?

Vždyť my nemůžeme mít dítě-

Neznámé se ani měsíc..

,,Princezno dobrý?" ozve se za dveřma po několika minutách, co jen sedím na záchodě a pláču.

Odpověď nedostane, tak začne i klepat.

,,Péťo počkej" řeknu potichu

,,Co se stalo?" zeptá se

Vážně se ještě ptá?

Asi nad tím včera nepřemýšlel, ale vážně nechci dítě a nemyslím si, že on by chtěl..

,,Nic" popotáhnu

,,Otevři ty dveře prosím tě" řekne po chvilce

Vezmu do ruky toaletní papír a utřu si slzy.

Spláchnu, umyju si ruce a odemknu dveře.

Hned ho mezi dvěma obejmu.

Chvilku jen stojí, ale pak mě obejme taky.

Kouknu na hodiny, které tu má pověšené.

Je 10:43

KURVA

Měla jsem už dávno být ve škole-

uhhh..

,,Dáme si papu?" ozve se Petr a zamává mi před obličejem, protože už tak pět minut koukám na hodiny.

,,Já měla být ve škole, máma bude nasrana" šeptnu a začnu znova plakat

Normálně bych nebrečela, ale teď to šlo nějak samo..

Když kouřím, tak pijuKde žijí příběhy. Začni objevovat