Když kouřím, tak piju

14.

Ráno nás budí klíče v zámku a následné zabouchnutí.

Máma

,,Dopici" řekne Petr, zvedne se a začne se oblíkat, protože jsme spali nazí.

Zvednu se taky a s obrovskou bolestí hlavy, zadku a nohou začnu hledat po zemi svoje oblečení.

,,Jdu tam, zabavim ji a ty běž třeba oknem do školy, co já vim" obleče si tričko a sejde dolů

Co nejrychleji a nejpotišeji se dostanu k sobě do pokoje.

Vezmu do ruky telefon.

9:30

Kurva!

Zas jsem přišla o prvním dvě hodiny..

Než se dostanu do školy, tak přijdu i o třetí.

Má vůbec smysl tam jít?

No radši asi teda půjdu.

Rychle si sbalím nějaké učebnice do batohu, obleču si mikinu a vezmu si kraťasy po kolena.

Namalovat se nestíhám, jen tedy rychle zamaskuju modřinu, která nepatrně stále zdobí můj krk.

Slyším jak jde někdo po chodbě a následné zavření dveří mě ujistí, že odešli do ložnice, a tak se co nejpotišeji vydám dolu.

V obýváku ještě seberu celé plato ibalginů a v kuchyni si vezmu vodu, abych prášek zapila. Ta bolest hlavy je nesnesitelná snad ještě víc, než bolest mého zadku.

Rychle se obuju a běžím na autobus, který stihnu jen tak tak.

calinpan: promin, ze jsem te dneska nevyzvedl
ja zaspal:(

Ach Caline, kdybys přijel, tak by to asi taky nebylo dobré.

yourfavmiuskaa: to nevadiii
ja zaspala taky, tak je to jedno😂

calinpan: propojeny ha ha

Lajknu mu to a dál už nepíšu.

Koukám z okýnka autobusu a u toho přemýšlím.

Autobus zastaví na zastávce u mojí školy, tak vystoupím a jdu do školy.

Stihnu až přestávku před čtvrtou hodinou, takže hned jdu k Lee a vymluvím se na to, že jsem zaspala.

Sednu si k ní, ale nejradši bych zase hned vstala, jak mě bolí zadek. Už v autobuse jsem trošku bojovala s tím zůstat sedět, ale tyhle dřevěný zkurvený židle mě fakt zabijou..

Tohle jestli přežiju celý den, tak budu fakt šťastná.

Celý den se snažím přestat myslet na Petra. Zase se mi dostal nějak moc pod kůži. Vůbec nedávám pozor v hodinách, důležitější je zase Petr.

Nevím proč, ale něco mě k němu neskutečně táhne, i když mě tak neskutečně moc sere.

Celý den poměrně rychle uteče.. No, ještě aby ne, když jsem přišla až na čtvrtou hodinu.

S Leou vyjdeme ze školy a mně začne zvonit telefon, tudíž se s Leou jen rozloučíme a ona jde směrem na zastávku.

S pohledem na jméno volajícího se zaseknu. Dnes jsme neměli nic domluveného.. Teda asi.. Nejsem si jistá, jsem trošku zmatená.

,,Ano?" ozvu se, když telefon přijmu

,,Čaau, jsem u tvojí školy, tak si pohni" zasměje se z druhé strany Calin.

,,um.. My měli něco domluveného?" zeptám se zmateně.

Upřímně jsem si myslela, že dneska se co nejrychleji dostanu domů a pujdu dospat dnešní noc. Moc jsme toho nenaspali. A taky se necítím zrovna dvakrát nejlíp. Dost pravděpodobně za to bude moct zbytek emka v mojí krvi. Supr den dneska opravdu.