Obětoval Jsem Vše Kvůli Málu// stein27

18

"ja-" odmlčela jsem se tentokrát já. "Já tě taky miluju.." řekla jsem skoro neslyšně. On se jen usmál a věnoval mi polibky, polibky které nebyli jen vášeň a touha po tom druhém. Bylo to něco víc. "Takže,budu mít tu čest a budeš moje?" Otal se a já ho místo odpovědi dlouze políbila. "Beru to jako ano" usmál se.

Vyzvedli jsme od mojí babičky věci, seznamila jsem je ale neřekli jsme že jsme spolu. Teď jsme na cestě na hotel. Vezmeme tam věci a jdem na vlakac.

Právě stojíme na vlakovém nádraží a za necelé 2 minuty tu ma být vlak který nas opět dobeze do Brna. Těším se ale zároveň se hrozně bojím reakce bráchy.

"Peťo?" Chci se ho zeptat na tu otázku co mi leží v hlavě. "Jo?" Řekne s otazníky v očích "jakou si myslíš že bude mít reakci brácha?" Bojim se. "Neboj se, ju?" Řekne a mezitím přijede vlak. Nastoupíme a sedneme si do volného kupé. "Ale co když-" přeruší můj monolog polibkem. Po chvíli se odtáhne a "žádné co když. Zakázat nam to nemůže a i kdyby jo můžeme se spolu odstěhovat a bydlet spolu" usměje se na mě a já se začervenam. Ten kluk me dohání k šílenství.

Vlak se rozjel, sedim Péťovi na klíně na normálních sedadlech jelikož nas nějaká rodina vyhodila z kupé. Objímám ho a hraju si s jeho vlásky. "Co je tohle?" Ukázal na můj náramek s Zavíracím špendlíkem(safety PIN). Trochu mě to zaskočilo protože když někdo nosí toto tak říká že se jakože nezabije a nebo se o to znovu nepokusí. "Víš.. to nosím od té doby kdy jsem měla sklony k sebevraždě.. nosi se to aby sis připomínal že to nesmíš vzdát a ani se znovu nepokusís. " Hned jak jsem to dořekla vydělá jsem mu lítost v očích.. místo jakéhokoliv slova mě začal pusinkovat na tvářích. "Všechno bude dobrý ano?" Jen kyvnu hlavou na souhlas.

Někdy je to těžký překonat ty hlasy v hlavě, které vam říkají až to ukončíte ale nedělejte to:) můžete kdykoli napsat na můj ig -itzz.sunflowerr