Obětoval Jsem Vše Kvůli Málu// stein27

30

Je to pozitivní. Hned mi začnou stékat slzy po tvářích. To nemůže bejt pravda? Však jsem ani nedodelala střední..mam pocit jako že ani nedokážu brečet víc.. jediný co můžu teď dělat je mu to říct a nebo dělat že nic dokud si toho nikdo nevšimne.. bojim se.. nenapadá mě komu to říct teda krom.. calina, jo řeknu to calinovi. (M-miriam, c-calin)
M-ahoj, přijď prosím ke mně..
C- jo jasny děje se něco?
M-ne, vlastně jo..
C- dobře už du
Dorekne a hovor tipne. Během minuty tu je "tak co se děje?" Zeptá se zatím co držím test za zády. Test mu ukážu a vidím jak se mu zajiskří oči. "Pocem"řekne a já ho obejmu.

Povídáme si skoro celej den. A pak se zepta na tu otázku"kdy mu to řekneš?" "Nevím, bojím se jeho reakce" odpovím a koukám na nebe. "Čekej" usměje se a než stihnu něco říct ve dveřích se objeví Petr? Vlasy má rozcuchané a má kruhy pod očima. Očividně taky moc nespal. "Co se děje?" Zeptá se. "Čekej tu" jdu do koupelny pro test který držím za zády. Nadechnu se a test mu ukážu. Neskutečně se bojim jeho reakce. Nic neříka jen mě obejme. "Promin" zašeptam. Odtáhne se a kouka na mě nechápavým pohledem. "Za co se omlouváš? Však to je úžasný.. a spolu to zvládneme" řekl ale nad tím spolu se pozastavil. Vtáhne mě zpět do objetí a dává mi pusinky do vlasů "spolu" řeknu a obejmu ho.

Je to týden a zatím to ví jenom petr a calin. S Petrem jsme zase spolu. Ale teďka to hlavní. Byla jsem si to ověřit u doktorky a opravdu jsem pozitivní. Jsem v 8 týdnů. A dneska je den kdy to oznamime světu. Máme hezkou fotku kde jsme spolu u západu sluníčka. Petr ji da na Story a já ji presdilim. Bude tam něco o tom že čekám. Buď mě budou všichni nenávidět a nebo nam to budou přát kdo ví.

"Brácha?" Nez stihnu sejít schody už na něj promluvím. Jde se mnou i petr "no?" Zepta se. Nadechnu se a cítím jak Petr stikl mojí ruku. Podam mu krabičku kde je ultrazvuk. "Si děláš prdel?"řekne a přiběhne tam willy. " Co se tu děje mládeži?" "Kum co vyvedli" řekne marek. "Gratuluju" řekne willy a obejme mě a pak i Petra. Marek to nedokáže vstřebat ale po chvíli se vzpamatuje a obejme nás..

"Mám to postnout Teda?" Zeptá se a já kyvnu. Teď už jen čekat.

Asi po hodině petr oznámí "lidi nam to přejou, a prej tě mam vzít někdy na show" zasměju se protože to me nikdy nenapadlo. "Třeba" povím a jen mlčky sledujeme film.