21

191 11 8
                                    

Dnes je to týden od toho incidentu s Petrem. Udělal to ještě tak 3. Teďka už to nebylo jen o tom abych mu vykouřila. Nadává mi a asi mi aj zahejba. Litá v drogách bo každý den přijde z kalby sjetej. Nikomu jsem to neřekla.

Sedim na posteli s obvázaným zápěstím. Nikdy jsem nebyla tak uzavřena do sebe. Lhal mi. Já mu jako nana věřila. Jediný co mi je teď oporou, je žiletka nebo nůž. Ta závislost mi začala hodně brzo.. poprvé jsem se rizla v 11letech a od te doby de to všechno jako z kopce. Byla jsem čistá od mích 16. Zase jsem to prodělala. Za tyden mi začíná škola. Mam nastoupit na novou školu do druhaku. Na moderátorku. Beztak skončím někde úplně jinde ale jedno.

Otevřu notebook a jdu si objednat pomůcky do školy, oblečení a tašku.

Asi po hodině jsem měla celej nákup v košíku a zaplatila to.

Upadam do spánku když v tom mi do pokoje vběhne petr. Jsem z toho zoufalá. "Už víš jak to chodí ne?" Řekl a já lehla na záda. Stahl mi triko a potom tepláky. Byl opět sjetej. Rozepnul pásek a sundal si kalhoty. Potom i trenky. Mě sundal zbytek oblečení a bez váhání do me vnikl. Boli to. Ale víc po te psychické stránce než fyzické. Tvrdě přirazí. Stačilo by mi naposledy přirazit ale přestane. Vysune ho. Oblékne se a odejde, je mu u piči že jsem se ani neudělala. Ale co už.

S brekem na posteli sahnu po ziletce. Přejedu po stehne. Vidím jak kapka krve stýká dolů. Udělám to same akorát teď přímo do žíly na ruce. Párkrát jsem to zopakovala. Krev nepřestávala téct.. nevěděla jsem co dělat když v tom se všechno začalo mlžit.. potom byla jen tma.

Obětoval Jsem Vše Kvůli Málu// stein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat