Obětoval Jsem Vše Kvůli Málu// stein27

8

Ležím v posteli a koukam na tiktok. Jak jinak. Asi jsem to přehnala,ale zároveň je to i moje vina ne?asi bych se mu měla omluvit. Nevim. Z mých myšlenek mě vyvede Petrův hlas "můžu dovnitř?" Jen si povzdychnu "jo" vejde dovnitř a sedne si vedle mě na postel. "Copak si chtěl?" Zeptám se ho proč sem přišel. Ne že by mi jeho přítomnost vadila jen chci být sama. Sama se svýma myšlenkama. "Nudím se tak mě napadlo že půjdu za tebou" řekl nejistě a já se na něj usmála. Navázali jsme oční kontakt. Připadalo mi to jako bych se propadlo do jeho modrých očí. Jsou nádherné. Stejně jako on. CO TO ŘÍKÁM? SNAD SE MI NELÍBÍ NEBO SNAD JO? ty rty. Jak asi chutnají? NE. Přiblížíme se k sobě tak moc že se naše rty otřou o sebe. Věnoval mi polibek a já mu ho oplatila. Odtáhli jsme se od sebe a já cítila jak moje tváře nabírají červenou. Když to viděl tak se pousmál "alee rajčátko" řekl a vztahnul jsi mě do objetí."nenee" zasmála jsem se a užívala si jeho společnost. I když se známe jen 2 dny přijde mi to jako by jsme se znali roky. Z mých myšlenek nas vyruší brácha. "Co tu jako dělate?!" Řekl mírně naštvanym tónem. "Není to jak to vypadá" vykoktal ze sebe Petr a odtahnul se. Přikývla jsem na jeho odpověď. "Mazej spát Miriam!" Řekl brácha. Sklopila jsem pohled a odešla.

POHLED PETRA
"Ani se jí nedotknes jasný?" Řekl dosti naštvaně marek "jak mi v tom zabranis" nemůže mi zákaz stýkat se s holkou. Nebo může? Je to jeho sestra. Hm "to uvidíš, všichni víme jakej seš. Mas všechny jen na jednu noc a pak je odkopnes. Nehodlám ju utěšovat až jí zlomíš srdce" řekl a odešel.

POHLED Miriam
Sedim na posteli a slyším ty dva. Slyším je jelikož mam otevřený balkónový dveře které mam v pokoji. Neřeším to co si tam říkají dokud neuslyším větu "nehodlám ju utěšovat až ji zlomíš srdce." Ještě ty věty předešlé mě zaboleli a do očí se mi nahrnuli slzy. S tímto pocitem jsem i usnula.