Obětoval Jsem Vše Kvůli Málu// stein27

32

Odjíždím.. odjíždím dál od něj.. Bratislava to jistí.

Balím si věci zatím jen pro mě bo termín mam až za dlho. Do cestovky si zabalím zaslání věci a do kapes si hodim peníze,mobil a klíče a vycházím z domu. Nikdo si mě nevšiml. Divný. Neřeším to a jdu na bus.

Jsem skoro tam. Řítí se na mě auto. Nestihnu uhnout a poté už jen tma.

Pohled Petra:
"Dobrý jste petr Adámek?" Zeptá se mě sestřička na recepci. Přikývnu na souhlas "takže běžte si sednout do čekárny. Budeme vás nadále informovat." Řekla a já tak udělal. Jak jsem to mohl kurva dopustit? Kdybych ji nepodvedl nic z toho by se nestalo.

Sedím tu asi hodinu. "Dobrý jste pan Adámek že?" Zeptá se doktor v bílém plášti. "Ano" odpovím "je nám líto ale vaše přítelkyně to nepřežila. Měla silné vnitřní krvácení. Utrpělo vážně zraněni i vaše nenarozené dítě. Upřímnou soustrast" "můžu za ní?" Doktor kyvné a vydávám se na pokoj. Leží tam. Bez jakékoliv známky života. Přijdu k ní,Sednu si na židli. Jsme tu jen my dva. "Promiň mi to, za vše můžu já. Kdybych tě v tom klubu nepodvedl nic u toho by se nestalo. Sem sobec. Nedokážu žít s vědomím že tu nejsi. Nevím jak dlouho to tu zvládnu ale, odlétáme ze světa dospělých do světa slunečnic" dořekl jsem a začali mi stékat slzy po tvářích.

Jsou to tři dny. Pohřeb se teprve připravuje. Marek je z toho v koncích. Nedivím se mu. Calin a willy z toho jsou taky na nic. Nemá to řešení. Za ty 3 dny mam na sobě tolik řezných ran. Nejde to takto dál. Řeknu si pro sebe a vydám se pro papír a propisku.

"Odletíme že světa dospělých do světa slunečnic.. už vzdávám. Nevím jestli si to někdy někdo přečte ale chci aby jste věděli že jsem žil jen kvůli ní i když jsem to dojebal. Chci aby se hrála růže. Nase písnička. Nedokážu žít s pocitem že objetoval jsem vše kvůli málu. Petr" dopisu a polizim jej na stůl. Že šuplíku vytahnu pilulky. Dam si jich 6. Snad to bude stačit. Určitě. Zapiju tablety vínem. Leham si na postel. Představám cítit okolí ale před tím než se naposledy nadechnu pustim"the night we met" tancovali jsme na to spolu v dešti.. pousměju se nad vzpomínkou a pak jen pouze upadam do nekonečného spánku...

Doufám že se vam příběh líbil:) chtěla jsem ho už ukončit bo mam vymyšlený už další dva. Jeden bude hodnee originálníi a druhý takový mid ❤️ale děkuju za veškerou aktivitu<33 jste úžasný🌹A DNES JE TO 5 LET OD VYDÁNÍ RŮŽE A MAM NAROZKYY (26.9) PAPA A DĚKUJU 💋💋