Music is our love!(CZ)

28. díl- Budete mi chybět, všichni.

Dnes je ten den. Den mých osmnáctých narozenin. Den, kdy mamce, Fredovi, zbytku rodiny, Kylovi a Jessice řeknu, že se chci přestěhovat do Argentiny. Zrovna jsem ve svým pokoji a oblíkám se. Budu mít docela velkou oslavu s celou svojí rodinou a pár kamarády. Mám v plánu oznámit svůj odchod a těm, co to ještě neví, že čekám dítě. Chci vidět jejich reakce. Všichni mi budou nespočitatelně chybět. A málem bych zapomněla. Jessica se rozešla s Mattem. Podváděl ji. Je to hajzl, ale jsem ráda, že se rozešli. Víc bych jí to přála s Kylem. Dveře od pokoje se otevřeli. To už jsem byla naštěstí nachystaná se vším všudy. "Pojď už dolů." řekla s úsměvem mamka. "Je na čase to všem oznámit." ukázala mi na břicho. Jenže ještě neví, že mám dvě věci, které bych měla oznámit. "Dobře mami. Je tu už Jess a Kyle?" přikývla a táhla mě dolů. Bylo už 9 večer a na to, že bylo skoro léto, už byla celkem tma. V obýváku nikdo nebyl. "Ke jsou všichni?" Zeptala jsem se. Neodpověděla a táhla mě na zahradu. Tam to bylo krásně nazdobené a nasvícené. "Všechno nejlepší!" Vynořilo se spousta lidí ze tmy od plotu. Když jsme si všichni sedli a ostatní se uklidnili, stoupla jsem si a poprosila o pozornost. "Děkuju všem, že jste přišli. Moc mě to těší. Teď mám pro vás dvě věci, které bych vám ráda oznámila." koukla jsem se na mamku. Ta se zmateně koukala. ukázala dva prsty a hodila tázavý pohled. Přikývla jsem a pokračovala. Tu první pár z vás už ví. A to, že čekám dítě. Jsem těhotná." všichni začali tleskat a gratulovat. "Děkuju moc. Teď je tu ta míň radostná zpráva. Už je mi osmnáct. Rozhodla jsem se maturovat o rok dřív, takže až za měsíc odmaturuju, odjedu. Chci se přestěhovat do Argentiny." to už jsem měla slzy v očích. Mamka brečela. "Promiň mami." zašeptala jsem do tmy. "Budete mi chybět, všichni." Když jsem se koukla po hostech, nikdo už neměl úsměv na tváři. Jeden člověk mi tu ovšem chyběl. Jessica. Seděla vedle Kyla. "Kde je Jess?" zeptala jsem se ho. uslzenýma očima se na mě koukl. "Já nevím. Prý ti mám říct, že je na vašem místě. Prostě utekla." vím kde je. Otočila jsem se k plotu, prolezla dírou, co v něm byla a pak šla pořád rovně, směrem k lesu. Je to taková zkratka k té chatce, kterou mi nechal táta. Otevřela jsem dveře a na gauči seděla Jessica s hlavou v dlaních. "To nemyslíš vážně, že ne?" vzlykala. "Omlouvám se. Budeš mi hrozně moc chybět." to už jsem brečela taky. "Budu za tebou jezdit." řekla. "Já sem možná taky. Hlavně mi musíš slíbit, že nikomu neřekneš, kde bydlím. Budeš to vědět jen ty." přikývla. "Pojď vrátíme se. Musíme si to užít dokud jsem tu." znovu přikývla a objala mě. "Dobře." zvedli jsme se a šli směrem zpátky. Tam se tancovalo, jen máma s Fredem seděli a o něčem si povídali. Oba byli dost smutní. Přišla jsem k nim a oboum položila ruce na ramena. "Doufám, že jsem vás nezklamala." vydechla jsem. "To v žádném případě. Jsem na tebe pyšná. To co jsi musela zvládat poslední měsíc, bych já v životě nezvládla. Je to tvoje rozhodnutí a my s tím souhlasíme." usmála se. Fred přikývl. Oba jsem objala a dál jsme to nikdo neřešili. Když začala hrát pomalá hudba, šla jsem si sednout a koukala jsem se na Jess a Kyla jak spolu tančí ploužák. Slušelo by jim to spolu.

Z pohledu Jessici
Tancovali jsme s Kylem ploužák. Cítím k němu něco, co jsem nikdy k nikomu necítila. Ani k Mattovi. Položila jsem si hlavu na jeho rameno. Cítila jsem, jak mi dal jemnou pusu do vlasů. Zvedla jsem k němu hlavu a spojila naše rty. Byl to sice jen jemný a opatrný polibek, ale byl z lásky. "Miluju tě. Už jsem ti to chtěl říct hrozně dlouho, ale až teď jsem dostal tu odvahu." řekl mi do očí. "Já tebe taky." a líbali jsme se znova. Kyle se do polibku usmál a já taky. Byl to moc hezký večer a hádám, že jsme si ho všichni užili. Alex mi ale bude chybět. Neodjede jen osoba. S ní odjede i kousek mě, který už nikdo nikdy nenahradí.

Z pohledu Alex
Po tom, co se podruhé políbili šli oba ke mně. "Alex, chceme ti něco říct." řekla Jess, když přišli. "Všechno vím. Viděla jsem to. Já vám to tak přeju!" smála jsem se od ucha k uchu. Tohle všechno mi bude hrozně chybět. Bohužel, všechno musím opustit, protože lásku nemůžu najít tam, kde jsem ji ztratila. Oba jsem je obejmula. Když oslava skončila, všem jsem poděkovala, že přišli. Potom jsme s mamkou a Fredem uklízeli to nejnutnější, jako třeba zbytky jídla, pití, drahé věci a to, co by mohlo uletět. Asi ve čtyři ráno jsem si šla lehnout. Ani jsem se nestihla převlíct, padla jsem na postel a usnula.
Ahoj. Nový díl je tu:) snad máte radost. Příběh se začíná opravdu blížit ke konci, takže se vás všech ptám. Chtěli by jste Music is our love 2? :3 prosím odpovědi do komentů<33
Miluju vás!
XOXO Nissa