Music is our love!(CZ)

3.díl- ples!

Přišli jsme z nákupů a hned se šli chystat. Umyli jsme si hlavy a osprchovali se. Vyfénovali jsme si vlasy a navzájem si je vyžehlili. Potom se oblíkli do šatů a pomalu vyrazili na ples. Po cestě jsme potkali docela dost lidí z naší školy. Ceta netrvala dlouho a byli jsme tam. Zack už na Jess čekal, ale Ron nikde.

"Běžte. Já na něj počkám." usmála jsem se a oni teda šli. Stála jsem tam tak 2 minuty a někdo mě zezadu obejmul. Otočila jsem se a ucítila tlak na svých rtech. Jestli to není Ron, tak to ten dotyčný nepřežije. Odtáhla jsem se a otevřela oči. Byl to on. Měl na sobě oblek, který mu hrozně slušel.

"Sluší ti to." vytrhl mě z přemýšlení a usmál se.

"Tobě taky." úsměv jsem mu opětovala a šli jsme dovnitř. Všude bylo plno balonků a na stropě visela diskokoule. Rovnou jsme zamířili na parket a tancovali. Když jsem byla unavená řekla jsem, že jdu najít Jess a taky že šla. Seděla u 'baru' a popíjela džus. Sedla jsem si za ní a taky si objednala. Né že by jsme nepili alkohol, ale tady ho neprodávali. Prý na školní akci nechcou žádné opilecké výstupy.

"Kde máš Zacka?" zeptala jsem se.

"Šel na chvíli za klukama." usmála se a potom dodala: "Chodíme spolu."  já jsem ji objala a pogratulovala jsem. Zazvonil mi mobil.

"Kdo to je?" zeptala se Jess.

"Neznámé číslo. Pojď semnou prosim ven." Venku jsem hovor přijala a nemohla uvěřit, kdo volá. Když jsem to položila, Jess na mě koukla pohledem, abych jí to řekla. 

"Právě mivolali z té školy v Londýně!" řekla jsem nadšeně a musela se zasmát jejímu výrazu. Málem jí vypadli oči z důlků.

"28.února máme přijít na talentový zkoušky." zapsali jsme si to do kalendáře v mobilu a šli najít kluky. Řekli jsme jim tu super zprávu. Zack byl stejně nadšený, jako my, ale Ron se tak trochu zarazil.

"Děje se něco?" zeptala jsem se ho. On mě jen vzal za ruku a táhl ven. 

"Není to tak, že ti to nepřeju, ale co tady bez tebe budu dělat?" pousmála jsem se a políbila ho.

"Ještě ani není jistý, jestli mě vezmou." řekla jsem a myslela to vážně. Zkoušky jsou tam těžký a určitě jsou i lidi, kteří mají větší talent než já a hlásí se tam.

"Tebe vezmou určitě. Slyšel jsem tě hrát a zpívat." smutně se usmál, vzal mě za ruku a šli jsme zpátky. Když se blížila půlnoc, už se mi chtělo domů. Ron mě šel vyprovodit a Jess už spí u sebe, protože se její rodiče vrátili. Šli jsme v tichosti, dokud jsme nedošli před můj dům. Tam to porušil.

"Máš doma rodiče?" zeptal se a nadrženě se na mě koukl.

"Jo mám." zasmála jsem se.

"Tak nebudeme křičet." pošeptal mi do ucha a vrhnul se na mě. Po chvilce jsem se odtáhla.

"Už musím jít." moje hodiny na mobilu ukazovali půl jedné ráno. 

"Tak v pondělí ve škole." usmál se a já kývla. Rouzloučili jsme se a já za sebou zaklapla dveře. V obýváku na gauči ležel Fred a dělal, že spí.

"Frede, vím že nespíš." zasmála jsem se a jemu cukly koutky.

"No jo. Máš mě." zasmál se taky a sedl si. Sedla jsem si vedle něj a koukala do blba.

"To je tvůj kluk?"

"Tys mě sledoval?"

"Ne. Jen jsem se koukl z okna, jestli už nejdeš a viděl jsem výměnu vašich slin." rozchlámal se a já ho praštila do ramene.

"Jo. To je Ron."

"Jak dlouho jste spolu?"

"Asi tak týden." 

"A proč to s mámou nevíme?" 

"Neptali jste se." mrkla jsem na něj a šla do pokoje. Dala jsem si rychlou sprchu a převlíkla se. Vyčistila si zuby a šla si lehnout. Přemýšlela jseem nad tím rozhovorem z umělecké školy, nad Ronem a hlavně nad tím, jak se těším, až to zítra řeknu mamce a Fredovi. Po nějáké té chvilce jsem usla. 

Ráno jsem se vzbudila s dobrou náladou. Ještě aby ne, když půjdu na ty talentovky. Pomalu jsem se vyhrabala z postele. V koupelně jsem spáchala ranní hygienu a šla dolů za mámou a Fredem. 

"Dobré ráno." pozdravila jsem s úsměvem a sedla si za nima ke stolu. 

"Musím vám něco říct." pořád jsem se nepřestávala usmívat.

"Děje se něco?" zeptala se mamka.

"Včera mi volali z té školy v Londýně a 28.února máme s Jess přijít na talentové zkoušky." vysypala jsem to na ně.

"To je super!" zaradovala se semnou mamka.

"A ten tvůj to ví?" rozesmál se Fred. Zaskočilo mi a pak jsem ho hned zavraždila pohledem. Mamka ze sebe dělala naštvanou, ale hned ji to přešlo a začla se na Rona vyptávat. Všechno jsem jí o našem vztahu i o něm řekla a ona mě zaujatě poslouchala. Nasnídala jsem se a odpoledne trávila s nima doma. Volali mi z té školy a oznámili mi, že si máme každá nachystat jednu písničku doprovázenou jakýmkoliv hudebním nástrojem a jednu společnou choreografii. Po obědě mi zavolala i Jessica, jestli s ní nechci jít ven. Zeptala jsem se mámy a ta nebyla proti. Ve tři jsme se měli sejít v parku, tak jsem ve tři čtvrtě vyšla. Ona už tam seděla na lavičce a čekala na mě.

"Ahoj." věnovala jsem jí jeden ze svých úsměvů.

"Ahoj."

"Víš co mě napadlo?" 

"Nevím. Co?" zeptala se a usmívala se.

"Dneska mi z té školy volali znova a prý si na ty talentovky máme připravit každá jednu píšničku, kterou zazpíváme a zahrajeme na nějákej hudební nástroj a jednu společnou choreografii." přikývla a já pokračovala. "Takže by jsme dneska mohli začít vymýšlet tu chorošku." 

"Jo mohli." usmála se. "Můžeme k nám. Dneska mám volnou tělocvičnu." přikývla jsem a šli jsme k ní. Mají doma takovou menší tělocvičnu, ale na to, aby se tam zkoušely různý choreografie je velká dost. Vymýšleli jsme až do večera a pak jsem šla domů. Tam jsem si jen dala sprchu a šla spát.

Takže...omlouvám se, že jsem ho nedala dřív, ale byla jsem na horách a neměla jsem čas. :) Od teď se budu zase snažit přidávat každý den. :) Votes a komentáře potěší. :3 :) 

Nissa