Music is our love!(CZ)

27.díl- Pátrání je u konce.

Vzala jsem si mobil a koukla na facebook. Je to moje oblíbená sociální síť. Myslím, že nejsem jediná, kdo ho má tak rád. Jako první se mi na pohled naskytla fotka, která se mi moc nelíbila. Samozřejmě tak byl Dylan a s ním nějáká holka. Rozklikla jsem komentáře. Celkem jsem si oddechla, když jsem si přečetla, že je to jen fanynka. Projížděla jsem dál a narazila na fotku, která mě naštvala. Byla jsem na ní já. Přidala to nějáká stránka o Dylovi. Roklikla jsem ji a v popisku bylo napsáno: "Pátrání je u konce. Našli jsme záhadnou Alexandru z Dylanova vyprávění." pane bože. To je jak z nějákè detektivky. Ukázala jsem to mamce. "Teď už mít klid nebudeš." řekla. Měla pravdu. "Ale mami. Jsem těhotná. Nechci aby to Dylan viděl a jestli mě budou nějak otravovat dýl, myslím, že si všimne." vysvětlila jsem jí. Přemýšlela, ale pak už nic neřekla. Až po dlouhé chvíli se zase ozvala. "A nechceš mu to radši říct ty, než aby se to dozvěděl jinak?" zeptala se. Celá mamka. "Asi půjdu spát." řekla jsem, odložila mobil a lehla si. "Dobře. Dobrou noc." dala mi pusu na čelo a šla z pokoje. Spát jsem nešla. Jako každá holka jsem hodně přemýšlela a dospěla jsem k závěru, že tu nemůžu zůstat. Musím utéct. Daleko od toho všeho. Vzala jsem si notebook a rozklikla google. Do vyhledávače jsem napsala 'Argentina' a už jsem hledala. Vždycky jsem chtěla bydlet v Buenos Aires. Byl to můj sen. Googlovala jsem asi do půlnoci a pak jsem usla. Ráno mě vzbudila mamka s tím, že s ní mám jet do obchodu. Tak jsme jeli. Nakoupili jsme všechno a před nákupákem mě asi poznala nějáká holčina. "Ahoj Alex. Mohla bych se s tebou vyfotit?" zeptala se roztomilým hláskem. Mohlo jí být tak dvanáct. "Jasně, že můžeš." vyfotila jsem se s ní a šla s mamkou do auta. "Co to bylo?" zeptala jsem se jí. "Asi si myslí, že jsi s ním." přikývla jsem. Doma už čekal Fred a jedl u stolu. Mamka se na mě podívala pohledem, jako že mu to mám říct. "Vždyť jo." řekla jsem. "Frede. Alex by ti chtěla něco říct." řekla mamka, když jsme se sedli k němu ke stolu. "Copak máš na srdci?" smál se. "Jsem těhotná." když jsem to vyslovila, zaskočily mu míchaný vajíčka. Musel to zapít. "Děláš si srandu? Já budu děda!" zařval radostí. Sice nevlastní děda, ale nevadí. Okamžitě mě šel obejmout. Tohle vyšlo dobře. Ještě to musím říct Jessice. Šla jsem do pokoje a na mobilu vytočila její číslo. Ta doba než to zvedla a já uslyšela její hlas byla nekonečná. "Ahoj Jess. Sedíš?" zeptala jsem se na úvod. "No sedím, proč?" já vůbec nereagovala na její otázku. "Jsme sestry, že jo?" chvilku bylo ticho. "Děsíš mě Alex. Jasně, že jsme sestry." to jsem si oddechla. "Takže teď se připrav. Budeš teta!" řekla jsem trochu víc nahlas. "Vážně? Pane bože." začala ječet do mobilu. Měla radost. Já se jen smála. "Ale co tvoje kariéra?" myslí na to stejný, na co myslím já. "Ta bude muset počkat." vysvětlila jsem jí. Ještě asi hodinu jsme si volali. Pořád dokola se vyptávala co naši na to, co Kyle. Pak přišla ta otázka. "A co na to Dylan?" při jeho jméně mi vydchlo v krku. "On to neví. A ani to vědět nebude." zase ticho. "Vždyť je otec." zašeptala. "Já vím, ale on to vědět nemusí." to už mě mamka volala na oběd. Rozloučila jsem se a šla jíst.
Tady máte další díl. Omlouvám se, byla jsem na táboře a když jsme neměli trénink, měli jsme zabavený mobil :D teď zase budu přidávat pravidelně oba příběhy. Miluju vás. XOXO Nissa