Part 26

258 22 1
                                    

Spadla jsem na postel. Ležela jsem rozvalená na zádech a koukala do stropu. Bylo to už na mě moc. Pořád jsem cítila jeho rty na mých. Jak si mě jemňounce přitákl k sobě, ale dělal všechno z příkazu? Nevěřím, že by mu to Luk nakázal. Důležité je, že Adam je vlk. Ale možná existuje nějaký kříženec vlka a upíra a proto ho nechávají žít. Musím to zjistit. Zeptat se Dereka by bylo moc nápadné. Bůh ví, jestli by mi to nezakázal. Je alfa a já jen jeho vlk. Taky musím zjistit víc o svém rodu. Musí tu být někde knihovna!
Zvedla jsem se a šla směrem k místu, kde by měla být knihovna.

Lilien
Strávila jsem dva dny hledáním toho vlka v lese. Stanovala jsem na těch nejhorších místech. Ješte jsem potkala medvěda. To byla má noční můra. Naštěstí si mě nevšiml. Po osmi hodinách chůze s batohem na zádech jsem konečně k něčemu došla. Našla jsem vysokou budovu. Asi se uvnitř něco konalo, protože po hudbě se tam začali všichni hádat a nakonec vyletěla židle oknem. Všimla jsem si v lese stopy krve. Na několika místech byly stopy tlap. Asi psích. Došla jsem až k velkým dveřím. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem zaklepala. Ve dveřích se objevil kluk.
,,Co je? Co tu chceš? Jak..." zarazil se a jeho rozčílený výraz pominul. Byl to ten kluk, který mě shodil v tom parku, a potom si mě chtěl nechat.
,,To jsi ty! Promiň, dnes tu máme menší rozruch. Už je večer určitě máš hlad. Pojď dál. Postaráme se ti i o pokoj. Následuj mě." jeho hlas už nebyl tak jedovatý. Byl jemný a příjemný. Zavedl mě do kuchyně a nabídl mi něco k snědku.
,,A copak jsi tu hledala tak pozdě večer?"
,,Hledala jsem toho černošedého vlka. Určitě jste ho taky viděl. Nevíte, kde je?" Najednou mu úsměv zmizel a objevil se zmatený výraz.
,,Ehm ano viděl jsem ho, ale už je to několik hodin. P-proč ho hledáš?"
,,Jeden den mi utekl z pokoje. Myslela jsem, že jsem na ni viděla toto." Vyhrnula jsem si rukáv a na ruce se mi objevil náramek, který jsem jen na chvilku zahlédla i u ní.
,,Teurécký náramek! Kde jsi ho sakra vzala?" skoro zařval.
,,Nevím. Mám ho už od narození. Jako malá jsem ho neuměla přivolat, ale teď to umím." Usmála jsem se na něj a nechala náramek zmizet. On mi nakonec úsměv oplatil. Ještě jsem mu cestou k měmu pokoji řekla, že jsem Lili. On mě zavedl do místnosti s jedním oknem.
,,Promiň je to jen na krátko. Lepší pokoj nemáme. Pěkně se vyspi." usmál se a odešel. Když zavřel dveře, slyšela jsem zacvaknutí zámku. On mě zamčel! To je divné. Máma vždy říkala, že mám lepší sluch, než mají ostatní. Teď jsem toho využila a poslouchala, co si říkají za dveřmi.
,,Pošli posla do zámku Dereka, ať mu vyřídí, že vyměním tuhle maličkou, Lilien za její sestru. Pokud si pro ni nepříjdou do dalšího západu slunce, bude tu o jednu vyvolenou míň. Chci Nien. Pokud nesplní dohodu, bude válka. Teď jdi. Musím se vyspat na to dnešní štestí. Ne každý den sen příjde vyvolená." To poslední slovo řekl s důrazem. Spadla mi čelist. Já jsem vyvolená? A mám nějakou sestru Nien? A kdo jsou oni? Co to všechno znamená? S kopou otázek jsem upadla do klubokého spánku.

Tady máte další kapitolu. Co tomu říkáte? Co myslíte, že se stane dál? Vymění Nien za Lili? Těšte se ješte večer na další kapitolu. Ahoj

Little wolf (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat