Little wolf (DOKONČENO)

Part 21

Nien

Probudila mě nepříjemná bolest na krku a noze. Ležela jsem na zemi v neznámém pokoji. Už zase. Ležela jsem na stole a měla jsem obvázané kousnutí od Luka. Hojilo se to velmi pomalu, ale hojilo. To bylo důležité, aspon že tak. Strašně me ten včerejšek naštval. Až na tu holku. Díky ní žiju. Dlužím jí to, ale musím jít. Nemůžu tu zůstat. Musím utéct. Bohužel. Zvedla jsem se z lehátka a podívala jsem se na své hojící se tělo a poté na spící holku. Potichu jsem se přeměnila ve vlka a proskočila balkonem na zem. Dopad byl tvrdý. Trochu se mi zatmělo před očima, ale okamžitě jsem se zvedla a utíkala do lesa. Někdo mě sledoval. Běžel za mnou a nehodlal se zastavit. Najednou mě ale někdo srazil k zemi a kousl mě do břicha, abych se nemohla hýbat. Byl to vlk. Vlci přesně řečeno. Byla to celá smečka. Přistoupil ke mě šedobílý vlk, asi metr a pul vysoký.
,,Kdo jsi a co tu pohledáváš? Toto je naše teritoriu. Tady žádní jiní vlci nesmí!" zadíval se mi přímo do očí. Když jsem neodpovídala, tak se do mě ještě víc zaryl zuby. Já jsem zasupěla a spustila: ,,Chtěla jsem se jen projít. Utíkám před..." zastavil mě a ten druhý, šedý vlk povolil sevření a ten druhý pokračoval mou řečí: ,,Jasně. Upíři. S těmi máme taky problém, ale už dlouho žádného vlka nehonili. Co jsi jim provedla?" 
,,Utíkali jsme s Raienem, to byl můj kamarád, a utekli jsme tam, jenže potom byl ples a jeho zabili. Já jsem potom byla jako odměna. Jenže jsem vyjekla před nimi a přeměnila se na vlka. Omilem. Potom mě honili, ale zachránila mě jedna lidská holka a já jsem utekla." řekla jsem tak rychle, až mi skoro nebylo rozumět. Nechtěla jsem nad tím přemýšlet.
,, Tak to máš problém. Já jsem alfa této smečky. Můžeš u nás pár dní zůstat."
,,Dane to nemůžeš! Chceš mít na krku celou Lukovu smečku? A co ta jejich nová,, posila", ten Adam? Chceš ho mít na krku?" Při vyslovení jeho jména jsem málem vybuchla vzteky.
,,Ne, ale je to náš druh. Musíme si pomáhat. Tebe jsme taky zachránili Tome a před čím!? Musíme..." V tu chvíli kolem nás něco prosvištělo. Všichni se postavili kolem mě do obrané pozice a čekali, co se bude dít. Zastavil se u nás Adam. ,,Luk vám vzkazuje, aby jsem nám okamžitě vydali Nien. Je v vaší smečce?" Alfa se na mě podívala a váhavě řekl: ,,Ano. Je u nás , ale nikomu ji nevydáme. Není vaše. Nemáte ji označenou." Adamovi se na tváři objevil zlověstný úsměv.
,,Ale je. právem  moje  a Luk ji má označenou. Poukázal na mou jizvu na krku.
,,Ne nedáme. Je v mé smečce!" při tomto se Adam rozchcechtal.
,,To se ještě uvídí!" podíval se na mě a  zmizel.
,,Rychle pojď k nám. Než se jich tu objeví víc."