Little wolf (DOKONČENO)

Part 10

,,To snad ne!" spíš jsem zašeptala.

,,Klid Nien. Jen..."

Rozběhla jsem se k domu. V jednu chvíli jsem byla rychlejší než Raien. Doběhl mě a chytil mě za předloktí. Spustili se mi slzy.

,,Raiene ne! To nemůžebýt pravda. Prosím ať to je jen sen."

,,Mám pocit, že není." Přitiskla jsem se k němu a brečela. On mě hladil po vlasech a utišovlal mě.

,,Ne. Třeba tam někde je." Řekla jsem a utřela si slzy. Odtáhla jsem se od Raiena a rozběhla se k hořícímu domu. Rozrazila jsem dveře a hledala mámu.

,,Mami. Jsi tu?" Nikdo se neozíval, tak jsem šla blíž.
,,Mami!" vykřikla jsem a běžela za ní, kde ležela pod spadlým trámem.
,,Nien... já a tvůj otec jsme na tebe pišní. Zvládla jsi ze sebe udělat normálního člověka. Bež a najdi ho. Časem..." zakašlala,, Časem všechno pochopíš ty můj vlčku." řekla a pohladila mě po tváři. Potom ale její ruka dopadla na zem.
,,Ne mami. Neeeee!" zařvala jsem až se otřásly zbytky ohořelého domu. Slzy se mi nahrnuly do očí. Nechala jsem je volně téci. Po chvilce přiběhl Rien.
,,Nien..." zasekl se když uviděl moji mámu. Podíval se na mě a potom na ni. Klekl si ke mě a utřel mi slzy. Než jsem se k němu zase přitiskla uviděla jsem něco zářícího v matčině ruce. Popošla jsem blíž a otevřela dlaň. V ní byl černý amulet. Na první pohled obyčejný, ale na ten druhý tajemný. Byl nádherně obroušený do tvaru písmene O. Proč sakra O? Neměla jsem ani čas o tom přemýšlet, protože se na mě sesunl trám a jen tak tak jsem uskočila se kamenem v ruce.
,,Nien je mi to líto, ale musíme jít."
,,Ne. Já ji neopustím" zase se mi spustili slzy.
,,Ona by to tak chtěla."Otočila jsem se k němu a zadívala se do jeho krásných očí. Nasadila jsem si náhrdelník a vyběhli jsme z hořícího pokoje až před dům. Tam nás ale uvítalo něco horšího. Ria a vojáci.
,,Ale ale ale. Koho pak tu to máme." řekla suše a na tváři se jí honil ďábelský úsměv.
,,Nio poběž." vykřikl a rozběhl se. Já jsem se podívala na Riu a rozběhla jsem. Sice jsem ho moc nestíhala, ale už jsem ani neviděla za sebou vojáky.
Konečně jsme se po dlouhé domě zastavili. Před velkým domem.

Tak tady je další kapitola. Omlouvám se za tu délku a čas, ale už moc nemá. Prosím PROSÍM PIŠTE KOMENTY ať vidím co si myslíte.