Inicio
ZačátekBylo krásné slunečné ráno a pro malé tak půldenní vlčí mládě překrásné ráno. Ležela jsem v hromádce listí a schoulená do klubíčka jsem si oddechovala a snažila se najít nějaké živočichy, kteří by mě mohli osvobodit od nepřetržitého hladu. Asi polovinu dne jsem jen ležela. Neměla jsem sílu se zvednou a na to jít a zkoumat okolí. Nechci takto umřít. Vždyť žiju necelých 24 hodin! Chybí mi lahodné mlíčko.
Bylo odpoledne a už jen pár hodin a budu zpátky v nebi. Slzi mi stékaly po tvářích. Byla jsem na pokraji svých sil, když v tom jsem uviděla něco velkého. Prošlo to kolem mě loudavým krokem. Ze všech sil jsem začala kňučet a výt zároveň.
Vrátilo se to na mne a zvolalo na někoho v dáli: ,,Jerry! Pojď sem!" Byla to asi třicetiletá žena. Měla po ramena dlouhé vlnité vlasy barvy noční oblohy. Potom přiběhl muž stejného věku se vlasy zastřiženými kousek nad jeho mohurnými rameny a oříškově hnědé barvy. Oba dva na mě doslova zírali a v jejich hnědých očí jsem viděla sama sebe. Vypadala jsem opravdu hrozně.
,,Daphne co... ježiš koukni se na to vlčátko. Je k zulíbání. Ale..."
,,Ano musíme už jít, ale nemůžeme tu to mládě nechat tady. Pojď vezmi ho a půjdem." Chvilku se ještě dohadovali, ale co přesně říkali, protože jsem chvíli potom upadla do bezvědomí.Probudila jsem se v klíně Daphne v sametovém gauči naproti oknu. Sluneční paprsky blokovali fialové záclony splívající s fialovou stěnou. Pokoj byl krásně zařízen. Naproti gauči byl dřevěný stůl a staré hodiny z dubového dřeva stejně jako podlaha. Místo televize se po stěnách rozléhaly velké knihovny. Ležela jsem a dívala se do jejich očí a ona do mých. Leskly se tak, že jsem viděla i svůj obraz. Moje bílá srst už nebyla barva čistého sněhu. Byla spíš do šeda. Měla jsem hlad. Podívala se na mne a zohla se pro něco. Byla to láhev mléka. Mlsně jsem se olízla a Daphne se pousmála. Strčila mi ji k ústům a já začala pít jako o život, div jsem tu láhev nepřevrhla. Po chvíli byla prázdná a moje bříško z poloviny plné. Dala mi další a já po této láhvi bylo plné. Uklidila prázdné láhve a šla pro dečku do šatny. Byla to balvněná modrá látka, tak příjemná. Zabalila mě do ní a já jsem sladce usla s pohledem na její šťastnou tvář.
ČTEŠ
Little wolf (DOKONČENO)
Hombres LoboCelý život jsem byla vychována mezi lidmi. Jeden den se to ale změnilo a já ztratila mou adoptivní rodinu a zjistila, že nejsem jen tak obyčejná holka a ani obyčejný vlk. Nakonec mám vykonat šílený úkol, který mi byl předurčen. Jo a našla jsem svou...