Bez šance na štestí

dar od boha.

Tomáš byl z jeho domu nadšený a myslel si že mu nic nemůže zkazit náladu. Pak mu jedno rano příšel dopis ve kterém stalo.
Mýlí Tomáši Vlezdonory. S politováním Vám oznamuji že vaše babička žijící na zemí zemřela a její duše přišla žít do nebe. Zde vám zasilame její adresu a omlouváme se že jsme vás vyrušili.

S pozdravem.
Bůh.

Tomášovi ji bylo líto a tak se s ní šel pozdravit a s košem plným jablek přišel na danou adresu a nad svačinu s ní pohovořil o tom jak bylo na zemi od tè doby co umřel a když přišel domů došla mu jedna zásadní věc. Když umřela jeho babička přišel mu dopis. Kdyby umřel děda přijde mu dopis. Přišel by mu i dopis kdyby zemřela Lucka ??

Mezitím na zemi

Lucka stále žije přes osmdesát let. Neprovdaná. Bezdětná. Smutná. Uzavřená. Přeje si aby si pro ní smrt přišla ale ta ne a ne přijít. Rodiče ji už zemřeli a ona neměla na světě žádné potěšení. Všude viděla jen smrt a stáří. Pořád myslela na Tomáše a ve snech se ji obevobali noční můry o tom kdy a jak zemřel. Konečně si ji jednoho dne bůh povolal k sobě a když prošla kolem svatého Petra a přišla k staviteli nabydl ji že může bydlet u jejich rodičů nebo u jejího bývalého milého. Lucka se nejdříve zamračila ale pak ji doslo co tím myslel a rychle souhlasila. Byla velmi nadšená že ho zase uvidí. Zvolila věk šestnáct a nemohla se dočkat.

Tomáš

Tomáš seděl na verandě a popíjel čaj když v tom přijel na kole malí andílek a se slovy "Máte se dostavit k bráně do stavebního oddělení." Spadl z kola. Tomáš vyskočil na nohy a vyběhl na chodník kde pomohl chlapci na nohy a rozeběhl se se slovy vděku na rtech k bráně. Osmdesát let čekal. A byl přesvědčen že se už nenajdou ale teď mu svitla naděje protože toto předvolání bylo neobvyklé ale přece se za ním mohlo schovávat jen nějaké malé nedorozumění. Došel ke dveřím že kterých před osmdesáti peti lety vyšel ven a u vchodu viděl hlídat dva andělů se zbrojí pozlacenymi a vykladanymi drahokamy s dvojručnými meči ostrými jako břitva. Když vešel dovnitř srdce se mu malém zastavilo podruhé. Spatřil ji v celé své kráse. Když ji ještě bylo šestnáct. Dlouhé -vlnité od copánků- blond vlasy, modrá očička a nádherný obličej. V tričku s vystrihem a džínách. Očividně byla taky překvapená ze ho vidí ale vzpamatovala se rychleji a přiběhla k němu se slzami v očích. Skočila mu kolem krku a rozbrečela se mu v náručí. Tomáš ji něžně políbil na vlasy a otočil se na anděla který slušně počkal až se přivítají. "Chtěla bydlet s vámi v domě. Přijmete to ?" Pronesl šeptem. "Ano příjmu." Odpověděl mu tiše Tomáš a přitom nepredtabal hladit Lucku na zádech. Když se Lucka uklidnila podal ji Tomáš kapesník a chytl ji za ruku. Dovedl ji až před dům kde ji zákril oči a když ho odhalil ona úžasem oněměla. On ji políbil a pak ji provedl celim domem. Pak si sedli na verandě a začali si povídat. Lucka říkala jal se planeta hrozně změnila a že debilni volové co pohazujou odpadky a nebo jinak nicej prostředí vedou "boj" s ekologama a vědcema o planetu a že občas dochází i na vraždy. Planeta trpí čím dál víc a surovin ubývá a lidi narůstá. V africe je polovina lidi nakazena virem hiv a stále víc jich uprchla do evropy která je na některých příjezdech posílá domů a na jedné pláži je dokonce několik vězí se strašení se samopali kteří střílí všechnu kteří chtějí emigrovat protoze evropa je beznadějně plná. Také byla válka s ruskem. Krátká, ale byla. Jakmyle došli rusům suroviny a začali hladomory lid se vzbouřil. Zabil prezidenta a nový předseda státu vyhlásil válku americe. Jakmyle byla svrzena atomová bomba na Kreml bylo po všem. Na ukraine se situace zlepšila a islámský stát byl rozprášen v jedné jediné krvavé bitvě. V česku je již patnáct tisíc obyvatel a stát se zvedl na vysokou úroveň. Po debatě o tom co se stalo přišlo líčení o tom co se stalo po Tomášové smrti a co všechno Lucka prožila. Z těch slov se Tomášovi udělalo tak nanic že beze slova vzal Lucku do náruče a odnesl ji do ložnice kde se až do rána zamkli. (If you know what I mean) další den celý prosedeli na verandě kde popíjeli čaje a kávy a kde se drželi za ruce a znovu probírali zemskou situaci. Večer vzal Tomáš Lucku na procházku do nedalekého parčíku a tam seděli na lavičce a dívali se na západ slunce. Lucka se k Tomášovi přitulila a on ji dal ruku kolem ramen a kolebali se v obětí. Jak se tak k němu lísala začalo se stmívat a tak šli domu potmě ale došli v pořádku a doma si pustili televizi a usnuli na gauči v těsném obětí