Deník čarodějky

12. kapitola

Sešla jsem z pódia a hledala místo ,kam si sednu. Skončila jsem hned na kraji stolu s většinou prvaček. Všechny se křečovitě usmívaly a snažili se co nejrychleji seznámit.

"Ahoj, já jsem Saša ! Jak se jmenuješ ty? " vychrlila na mě malá, zrzavá ,kudrnatá čarodějka, ke které jsem se chystala si sednout.
"Laura ....Laura Darkwolf ." řekla jsem trochu zaskočeně.
"Aha ! Znáš tu někoho? "
"No zatím ne."
Na tuhle odpověď zareagovala širokým ,zářivým úsměvem ,jakoby to bylo něco úžasného.

"Super! Já taky ne. Můžou z nás být kamarádky, co ty na to? "
Jelikož vypadala vážně mile ,nemohla jsem jí říct ne.
"To by bylo bezva!" zazubila jsem se.

Hned jak byla rozřazená i poslední studentka ,začaly se okolo nás pomocí kouzel vznášet podnosy s jídlem. Každá si vzala to, na co měla chuť. Chvíli jsem se rozmýšlela mezi těstovinami s tuňákem a palančinkami. Nakonec ale stejně jako vždy zvítězily palačinky.
Zrovna jsem si chtěla jedno velké sousto strčit do pusy, když jsem zjistila ,že na mě kouká skupina holke od stolu Vertoru. Všechny měly před sebou mísu se salátem.

Cítila jsem se kvůli tomu trochu hloupě. Já se tu cpu palačinkami a ony mají jen salát? Výčitky mě rázem přešly ,když jsem se otočila zpátky k našemu stolu.
Saša se doslova ládovala kuřetem. Neobtěžovala se ani vzít si příbor. Trochu znechuceně jsem se na ní dívala.
"Pf fo je?" snažila se mluvit s nacpanou pusou.
"Ale nic" zasmála jsem se a dál to neřešila.

Jakmile odletěl poslední dezert ze sálu ,ředitelka pronesla pár slov a my mohly jít. Jedna na krátko ostříhaná hnědovlasá dívka se ujala všech prvaček a ukázala nám zámek. Všechny učebny, umývárny, knihovnu a nakonec i pokoje.

Sídlo Blancouru bylo až ve východní věži. Byla jsem dost zmatená ,když se naše "průvodkyně" zastavila před velkou cihlovou zdí a začala vykládat právě o pokojích a společenské místnosti. Zaťukala hůlkou na pár cihel a stěna se sekládala do tvaru průlezu. Bylo to přesně jako v Příčné ulici.

Za průlezem se ihned objevila bílo modrá místnost s krbem, křesly ,nástěnkami ,stoly, židlemi..... a spoustou dalších věcí sladěných do barev školy.
Naše průvodkyně nám popřála dobrou noc a my mohly do pokojů.

Na dveřích pokojů měl být vždy vyvěšený seznam holek ,které tam budou bydlet. Všechny se tam hned nahrnuly. Já se Sašou jsme počkaly, dokud se ten dav nerozprchne.

Společně jsme se postavily k seznamu a s obavami na něj pohlédly.

"Jupí!! Budeme spolu na pokoji!" vykřikla dřív, než jsem si stačila seznam dočíst.
"Pokoj 4!" Tak jdeme." zavelela jsem a zmáčkla kliku.