Deník čarodějky

16. kapitola

"Neblázni! Určitě to není tak zlé, ne?" vložila se do toho Rebeca.
"A navíc, nemůžeš odsud jentak zmizet."
"No a co mám asi podle vás dělat? Předstírat, že se má babička dobře ?"
"No...vlastně jo."
No to si ze mě dělá legraci? To nemůže myslet Meg vážně !
"Vy to nechápete! Nemůžu dělat jakoby se nic nestalo! "
"Teď se hlavně uklidni."
Saša zachytila můj nasupený pohled a trochu se odtáhla.
"To je pravda. Nedělej ukvapené závěry a promysli to. Nechci ti do toho moc mluvit, ale myslím, že v téhle situaci by tvoje babička nezvládala postarat se o vás obě."

Rebeca měla zase pravdu. Svým návratem bych jí moc nepomohla, ale nemůžu to jen tak nechat být.

" Dobře, nevrátím se, ale nějak jí prostě musím pomoct."
Svalila jsem se do hedvábné peřiny a zakryla si obličej dlaněmi. Slzy se draly z očí ven, nešlo je zastavit. Cítila jsem se tak bezmocně.

"My na něco určitě přijdeme, neboj. Najdeme způsob jak pro tvojí babičku sehnat peníze."
"Jo to by šlo." vykoktala jsem s občasnými vzlyky.

"Já vím, že se teď mluví o vážném tématu, ale za několik minut začíná Přeměňování."

Okamžitě jsme se zvedla a začala si rovnat pomuchlanou uniformu. Nehodlala jsem zase přijít pozdě.

"Jdeme?" nadzvihla Meg obočí.
Mírně jsem se pousmála a kývla.

"Dobrý den třído! Mé jméno je Amélie, pro vás jsem " ukázala na tabuli . "madame Grissoliny! Letos vás budu učit přeměňování. Tohle není zrovna lehký předmět , a proto bude třeba dost přípravy."

Asi zpozorovala obličeje některých dívek a hned dodala:
"Tím vás samozřejmě nechci vystrašit , nebo něco podobného. Nějaká práce to ale bude. No a teď k tomu ,co budete potřebovat na moje hodiny......"
A dál už jsem nevnímala. Opřela jsem si hlavu o ruku a zahleděla se do deště z okna. Kapky mě pomalu hypnotizovaly až jsem nedokázala udržet víčka nahoře.

*prásk* nadskočila jsem a hned se rozhlížela, co se stalo.
"Jak se jmenujete!?"
Pozvedla jsem hlavu. Přede mnou stála učitelka a nevypadala zrovna nadšeně.
"Laura..."
"A dál? "
"Darkwolf, madame Grissoliny."
Čekala jsem, že mi vynadá za spaní v hodině, ale místo toho mě začala probodavát nevěřícím pohledem.
"Darkwolf? " naklonila se a zašeptala : "Nejste náhodou dcerou Bridget a Paola ?"
"Ano ,to jsem, ale jak to víte?"
Neodpověděla a jen se soucitně usmála.
"Tak to je dnes vše, můžete jí na večeři."

"A slečno Darkwolfová? Chtěla bych ještě s vámi mluvit."
Saša, která se mnou seděla v lavici , se jen nechápavě podívala. Pokrčila jsem rameny a mávla na ní.

" Posaďte se prosím."
Vrátila jsem se tedy do své lavice u okna a čekala.
"Předpokládám, že máte tušení, jak moc slavní jsou vaši rodiče ?"

"No popravdě moc o nich nevím. Jen to ,že bojovali s pánem zla kvůli nějakým Potterovým."
"Aha. No vaše rodiče zná v Kouzelnickém světě každý a vy jako jejich potomek nebudete vyjímkou. "
To mě trochu vyděsilo. To ze mě bude snad celebrita?
"Jen jsem vás na to chtěla upozornit. Víte, nikdo do teď nevěděl o tom, že měli Barksovi dítě."
"Počkat, co? Barksovi?"
"Vaše babička nechtěla ,aby o vás kouzelníci věděli. Nechala vás přejmenovat na Darkwolf hned po vašem narození."
"Jakto že to ale vy víte, když je to tak tajné?"
"Řekla to ředitelce Maxime, kterou prosila o vaše bezpečí a ředitelka to následně oznámila všem vyučujícím. "