MY EVERYTHING

1. kapitola

2. září 2015

Nastěhovali se sem o prázdninách, ale ani ve snu mě nenapadlo, že s ním budu chodit do třídy. Měl blonďaté rozcuchané vlasy. Jeho modré oči vynikaly na opáleném obličeji. První den ve škole jsem ho hned poznala. Holky nevěděly kdo je to, ani jak vypadá. Jen jméno. Když šel do ředitelny s rodičema, koukal se na mě. Já se usmála a otočila se do drbacího kruhu k holkám. Ty se bavily o jejich nových letních láskách, že Jess má cucáka na krku a ani neví od koho, Karin chodila přes prázdniny s Jasperem, ale rozešli se spolu, protože se Jasper stěhuje. Teď tak přemýšlím, kdo je moje letní láska. Nebo že by letos nebyla? Z mého zamyšlení mě probudí zvonění na hodinu. Do třídy přijde náš třídní učitel. S radostí nám prohlásil, že k nám do třídy přišel nový student - Williams Riley. Ve třídě si všichni začli šeptat. ,,Ell,'' otočila se ke mně Jess ,,není to ten váš soused?'' podívám se na ní ,,Blesku! Říkala jsem ti to, když jsem si volali, den před školou.'' Jess se zamyslela a pak jí došlo že zrovna koukala na televizi, takže mě nevnímala. Náš třídní Turner ho posadil hned za mě. Když si šel sednout do lavice, jeho mikina se dotkla mého loktu. Ucítila jsem jeho vůni. Ve zbytku hodiny jsme si opisovali z tabule rozvrh hodin, který nám Turner napsal na tabuli. Přišlo mi, jakoby mě někdo tahal za vlasy. Nevšímala jsem si toho. Pak podruhé. To mi už přišlo divné, tak jsem se otočila. Byl to Riley. ,,Hele, nemáš tužku na půjčení?'' zaujala ho moje jizva poblíž rtů ,,jo, mám. Chceš tužku nebo propisku?'' chvěl se mi hlas ,,to je jedno'' odpověděl klidně, narozdíl ode mě. Když sem si vzala penál do ruky, abych mu vyndala propisku, celý mi spadnul na zem a rozsypal se. Skoro celá třída se na nás otočila. Riley mi pomohl sebrat ze země všechny věci, které jsem v penále měla. ,,Na, '' podal mi dva zvýrazňovače a propisku ,,no tu propisku si nech,na psaní'' usmála jsem se. Úsměv mi i on opětoval. Po hodině se mě zeptal, jestli mi nebude vadit když se mnou půjde domů, máme stejnou cestu. Ikdyž bych s nim dnes ráda šla, byla jsem už domluvená s holkama, že zajdem do kavárny ,,Dneska asi ne, promiň, máme sraz s holkama v kavárně,'' pokrčila jsem rameny a podívala jsem se na hodinky. Nadechnul se. Vypadalo to že bude něco chtít říct, ale já jsem pokračovala ,,ale máme tam být až za dvacet minut.'' Jeho výraz v obličeji se změnil. ,,Super, tak jdem, ať to stihneš, ne?'' Usmála jsem se na něj. Cestou jsem mu popisovala lidi ze třídy. Jess má brýle a tmavě červené vlasy a tak podobně. Najednou se zastavil a dal si ruce v bok. ,,Mám pocit, že si na někoho zapomněla.'' Zarazila jsem se. Vždyť jsem to brala podle řad, nemohla jsem na nikoho zapomenout. ,,Na koho?'' zasmál se a řekl ,,na tu, která mi dnes půjčovala propisku'' začla jsem se smát taky. Na sebe jsem úplně zapomněla. ,,Jsem Ellis, no, co bych o sobě řekla. Kde bydlím víš, jak vypadám taky víš, co bys chtěl vědět?'' zvedl mi ruku, vytáhl rukáv od mikiny a ukázal na hodinky. ,,Chtěl bych vědět, jak se dostaneš za pět minut na náměstí. Ne že bych si s tebou nechtěl povídat, ale měla by si už jít.'' dal si ruce do kapes a čekal na moji reakci. Stáhla jsem si rukáv dolů a poděkovala jsem mu za připomenutí. On se rozloučil a usmál se. Ten jeho úsměv je tak boží! Vždy zvedne pravý koutek úst víc než ten druhý.

Když jsem měla už jen pět minut, stavila jsem se doma pro penny, nechala si tam tašku, vzala si mobil, sluchátka a klíče a jela jsem za holkama. Cestou jsem si nasadila kapucu od mikiny, trochu foukal vítr. Při zvednutí ruky jsem znovu ucítila Rileyho vůni. Nevěděla jsem co je to za vůni. Ale byla strašně příjemná. Cestou do kavárny jsem potkala Karin, tak jsem si vyndala sluchátka z uší, sestoupila z penny, vzala ho do ruky a šly jsme spolu. Hned se mě začla vyptávat, o čem jsme se bavili. V tom ji v kapse zabrněl mobil. Přišla jí zpráva os Jaspera. Psal jí že mu moc chybí, a furt na ní myslí. Ukázala mi i předešlé zprávy, co jí psal. ,,Je to od něj pěkný, že na tebe furt myslí.'' Usmála jsem se na ní ,,nojo, ale ten vztah by byl o ničem, když od sebe bydlíme 2 hodiny cesty.'' klesl jí hlas. Poznala jsem, že jí je to líto. Ale přešla řeč od Rileyho, což jsem si ulevila. Nechtěla jsem jí hned všechno vyprávět. ,,Hele, už vidím holky, čekaj na nás'' přidaly jsme na kroku. Ale ani jedna jsme si nevšimly, že jede auto. Málem nás porazilo, byly jsme na přechodu. Holky se začly smát, naštěstí se smál i ten pán, co řídil auto. Vedle něho seděl Riley. Mávl na mě rukou a zas se usmál, pravý koutek úst výš než ten druhý! Karin mě chytla za ruku a dotáhla mě na konec přechodu, jelikož jsem se na Rileyho zadívala. Kdybychom teď byly s holkama doma, ony by se určitě válely smíchy po zemi. Došly jsme do kavárny, kde bylo teplo. Objednala jsem si zelený čaj, holky si daly nějaké zákusky, popovídaly jsme si a šly jsme domů. Už byla tma. Pomalu jsem se blížila k baráku a viděla jsem Rileyho jak jde pod světly které vycházejí z lamp a s někým telefonuje. Přemýšlela jsem, jestli na něj mám počkat nebo ne. Otevřely se dveře od našeho baráku, táta odcházel na noční. Všimnul si mě, jak stojím před barákem a koukám na Rileyho. ,,Ahoj tati'' řekla jsem, ikdyž jsem se koukala jinam ,,Ahoj Ell, co tu děláš? Běž už domů, je zima.'' odemknul si auto a sednul do něj ,,jojo, už jdu. Ahoj.'' zavřela jsem za sebou dveře. Ozvala se mamka, a začlo vyptávání. Jak bylo první den ve škole, co ten nový spolužák a že mám večeři na stole. Řekla sem jí že dobrý, a ten nový spolužák je náš soused, který se sem nastěhoval o prázdninách. Sedla jsem si ke stolu a pustila se do jídla.