MY EVERYTHING

2. kapitola

3. září 2015

Další den do školy jsem šla s Rileym. Bylo teplo, tak jsem si vzala jen triko a džíny. Povídali jsme si, jak do nás včera málem narazili, když jeli s tátou na nákup. ,,Už jsem si koupil propisky, tak ti jí ve škole vrátím, teď se mi nechce hledat. Nebo jí chceš hned teď?'' zasmál se ,,to je v pohodě, nech si ji,'' nadechl se ,,to nebyla otázka, jo?'' dodala jsem, než stihl něco říct. Jen se na mě usmál a nic neřekl. Když jsme přicházeli do školy, kluci si ze staršího ročníku si ze mě začli dělat srandu. Že je Riley ve škole druhý den a já s ním hned randím. ,,Nech ji bejt, něco ti udělala že se do ní navážíš?!'' řekl Riley ostře a netvářil se jakoby to myslel ze srandy. Steve se na něj podíval a dal si odstup. Tohle už prostě byli oni. Nevypadali nějak moc nabouchaně, zato Rile jo. Měl na sobě černé tílko, riflové kraťasy, tenisky Nike a na zádech měl vak. Hned co na Elliota se Stevem zvýšil hlas, začli uhýbat stranou. ,,To si nemusel,'' řekla jsem Rileymu, přestože jsem byla ráda. Už v prváku si ze mě dělali srandu a nebylo to moc příjemné. Je zajímavé že se navážejí jen do mě. Nebo si aspoň nepamatuji, kdy by se naváželi do nějaké jiné holky. Riley jen zvedl pravý koutek a odešel si pro učebnice do skříňky. Jen co jsem přišla do třídy, přiběhly za mnou holky a vyptávali se mě,co se to před školou stalo. Dělala jsem že nevím o co jde. Jess se na mě podívala, jakoby říkala děláš si ze mě srandu nebo co?  Pochopila jsem, že všichni vědí, že si dělám srandu. ,,Nic zas tak ohromného se nestalo, Steve s Elliotem si začli navážet, že chodím s Rileym. Přišli jsme spolu do školy a oni nás viděli. Tak se jich Riley zeptal co jsem jim udělala že se do mě navážejí. Oni se na něj jen vystrašeně podívali a byli už ticho, i ostatní kluci co stály u školy se na nás otočili.'' když jsem jim to říkala, smála jsem se, aby to nevypadalo tak drsně, jak to znělo když jsem jim přehrávala děj před vchodem. Holky z toho dělaly třetí světovou, přitom se nic tak extra nestalo, nebo to tak přiadalo jen mě? 

I druhý den ve škole jsme probírali třídnické věci. Že je tu nová učitelka na matematiku a my ji budeme mít, že odešel dějepisář, kterého jsme měli na zeměpis. To je ale logika, pomyslela jsem si. Dějepisář a my ho máme na zemák, no wau. Když už Turner nevěděl co nám má říct, řekl, že se každý představí, aby nás Riley poznal víc než jen od pohledu. Otočila jsem se na něj a usmála jsem se. Myslím, že mu došlo, co jsem tím chtěla říct. I on se na mě usmál a já se otočila zpět dopředu. Ikdyž už věděl kdo je kdo, myslím že stejně byl rád když tohle Turner dořekl. Mohl si udělat svoje poznávací 'značky' ke každému podle sebe. Když přišla řada na mě, otočila jsem se, abych k němu nemluvila zády. ,,Jsem Ellis Reston, ráda čtu knihy, mám ráda teplo, bydlím vedle tebe,'' když jsem to dořekla, všichni se začli smát, dokonce i Riley. ,,No a to je asi tak všechno.'' to jsem asi nemusela říkat, že bydlíme vedle sebe, proběhlo mi hlavou. Zbytek hodiny jdme si mohli dělat co jsme chtěli. Myslela jsem, že si budu povídat s Rileym, ale ten si pustil písničy do sluchátek a něco si čmáral do sešitu. Tak jsem došla k holkám do našeho slavného debatního kroužku a povídali jsme si povídali o zmalovaných holkách z prváku, které asi doteď nepochopily, že nejsou na soutěži 'Kdo si toho napatlá na obličej víc'. Když to Karin dořekla, začly jsme se všechny smát, až nás turner musel okřiknout, ať jsme potišejc. Hned jak zazvonilo, došla jsem si na záchod a cestou zpět proti mně šel Elliot, tentokrát sám. Koukal na mě psíma očima jakoby nic neudělal, zatímco já jsem do něj vrazila ramenem. Trochu to bolelo i mě, ale on si to zasloužil. Poslední hodinu jsme si nadepisovali sešity, jen jména a školní rok. Sešity jsem si nechala ve skříňce, abych je znovu nemusela táhnout domů a zpět do školy.