3. kapitola

220 12 0
                                    


4. září 2015

Ráno mě probudil Mike, můj mladší brácha. ,,Ellis, vstávej, jedeme do zábavnýho parku, máma řekla že počkáme až se vzbudíš,tak vstávej, prosím!" myslela jsem že mi praskne hlava. ,,Miku, vždyť je půl desátý, já chci ještě spát, nikdo mě nikam nedostane." spokojeně se na něj se zavřenýma očima usmála a znovu jsem zavřela oči. Mike si sednul před moji postel do tureckého sedu a zamračeně se opřel o ruku, kterou si položil na stehno. Otevřela jsem jedno oko a začla jsem se smát. Mike nechápal, čemu se směju. Zeptala jsem se ho znovu, kam že se to pojede a postupně jsem odkopávala peřinu na druhou stranu postele. ,,Tak já teda vstávám" oznámila jsem né moc nadšeně ,,ale bude mi to trvat asi tak hodinu, než se připravim a pořádně proberu, znáš mě, ne?" Mike zakroutil očima a odešel do svého pokojíčku. Já jsem si v klidu stoupla před skříň a přemýšlela, co dnes na sebe. Šaty nebo kraťasy, šaty nebo kraťasy, šaty nebo kraťasy?  Podívala jsem se ven, jaké je počasí. Nevypadalo to ani na kraťasy, ani na šaty, takže jsem to zakončila džínama.  

Když jsme přijeli na místo, zjistila jsem, že je to nejen zábavný park , ale v druhé části budovy jsou obchody s oblečením. Prosila jsem mamku aby mě tam pustila, ale ona že ne, že se tady někde ztratím. Naštvaně jsem si sedla na zem a opřela se o zeď. Pozorovala jsem malé děti, jak skákají na trampolínách a křičí na sebe, kdo bude skákat dřív. Mike ke mně přiběhl a se zatažením za ruku zároveň volal ať jdu za ním. Vstala jsem a přemýšlela jsem, co se tak důležitého stalo. ,,Je tam nějaký kluk,a řekl mi, že jsem ti hrozně podobnej. Zeptal jsem se odkud tě zná a on že spolu chodíte do třídy, tak pojď za ním!" přemýšlela jsem kdo by to mohl být. Byl to Riley, který měl zrovna na starost svého mladšího bráchu. ,,Ahoj Ellis, máš roztomilého bráchu!" nevěděla jsem, co říct, tak jsem ho jen pozdravila a usmála se. Najednou bylo ticho. No, sice nikdo z nás čtyř nic neříkal, ale jinak na sebe jiné děti křičeli, až mě z toho bolela hlava. "Kluci, běžte si hrát spolu, my si jdem s Ell sednou támhle na zem. " ukázal na jedno místo, kde nikdo nebyl. Já jsem jen stála a byla ticho. Mike se na mně podíval, jakoby se ptal můžu s ním jít?  Kývla sem hlavou, že ano. Oba dva se hned rozeběhli k autíčkám a my s Rileym jsme pro ně už byli vzduch.  Pomalu jsme šli sednout si někam dál, ale zastavila nás máma. ,,Ellis, takže sis tady našla kamaráda jo?'' mrkla na mě. 'Mami, bože, teď ne'  říkala jsem si v duchu. ,,To je Riley, chodíme spolu do třídy, jak se přistěhovali vedle nás, o prázdninách..'' Riley se na mě podíval a začal se smát ,,mami, jdem si někam na chvíli popovídat.'' čekala jsem co na to řekne. Jestli to, že mě nikam nepustí, abych se zas podle ní neztratila nebo mi to dovolí, když teď nejsem sama? ,,Dobře, zlatíčko. Dej na sebe pozor jo?'' koukla jsem se na ní a začla jsem pomalu jsem odcházet. ,,Nashledanou!'' řekl Riley a usmál se na ní. Měli jsme v plánu jít si sednout na zem, ale skončili jsme u stolečku ve fast foodu. ,,Takže zlatíčko jo?'' podíval se na mě a začal se smát. ,,Tvoje? Asi ne.'' praštila jsem ho do ramene, oplatila jsem mu jeho narážku na mě.  Chvíli bylo ticho, pak se mě Rile zeptal, jestli nechci něco k pití. Mně koupil vodu, o kterou jsem si řekla. A sobě si vzal kofolu. ,,Fakt ti stačí jen voda?'' divil se, jakoby voda nebylo pití. ,,Jo, já vodu piju furt'' smála jsem se tomu. On se na mě jen podíval a vytáhnul si mobil z kapsy, jelikož mu přišla zpráva na messenger. ,,Tak kterápak tě shání teď?'' natáhl se kě mě a ukázal mi to. ,,Nepotřebuju to vidět, je mi to jedno'' usmála jsem se a odstrčila mobil zpět k němu. ,,Ne, podívej se na to.'' najednou trochu zvážněl. Psala mu Karin. Chtěla s nim jít ven, ale on si vypnul internet. ,,Proč si to udělal? Ty s ní nechceš jít ven?'' byl ticho. Hrál si s mobilem, který měl položený na stole. ,,Haloo'' zvednul hlavu, podíval se na mě a znovu pohled směřoval na mobil položený na stole. Přiběhl k nám Mike s Rileyho bráchou Chrisem, že mají hlad. Koupili jsme jim hranolky s kečupem. V tom přišla znovu máma a řekla že pojedem domů, volali ji z práce, že musí akutně na sál. Mike se rozloučil s Chrisem a já s Rileym. Když jsem ho obejmula, strčila jsem mu do kapsy své telefonní číslo a doufala, že se ozve. 


Omlouvám se, že jsem dlouho nic nepřidala a kouskovala jsem to do konceptu. Začátek školy a přípravy, no, asi to znáte. Už zase budu přidávat pravidelně:-) jinak děkuji za vote a komentáře:-)

MY EVERYTHINGKde žijí příběhy. Začni objevovat