Rebelové ze Severu

Nečekaná novinka

Neochotně jsem ji pustil. Nejradši bych ji ještě dlouho objímal, ale netrpělivé zakašlání mne donutilo ji pustit. Stál tu ten elf co stál po boku královny. Nejspíš její syn.
,,Asi půjdu."řekl smutně. Vypadal tak. Ale snažil se to skrýt. S vztyčenou hlavou kolem nás proklouzl a odešel z místnosti.
,,Není to syn královny?"zeptal jsem se.
,,Ano. Jmenuje se Lewis."zašeptala. Začala mi prsty jezdit po klikatých čárách na paži.
,,Bolí tě to?"zeptala se najednou.
,,Ne. A tebe? Proč se na to vůbec ptáš?"nechápavě jsem se na ni koukal.
,,Taky mě to nebolí. Nevím proč jsem se zeptala. Možná pro jistotu." Zasmál jsem se. Nějakou podobnou odpověď jsem čekal.
,,Plakala jsi?" Měla zarudlé oči a na tváři mokré místečka.
,,Ano. Ale to teď není důležité. Hlavní je, že jsme oba dva živí a zdraví."
,,Ne tak docela. Jestli se Lukas okamžitě nevrátí do postele mohla by se mu ta nemoc vrátit. Ještě z něj totiž úplně nevyprchala. Takže se okamžitě odebree na lůžko, ano?"ozvalo se. Rychle jsem se otočil. Za námi stála trochu zavalitější elfka. Byla to ta co mě ošetřovala v době léčitelovy nepřítomnosti.
,,Už jdu."zamumla jsem.
,,A vy by jste si taky měla lehnout a načerpat nové síly."upozornila Sofii. Naposledy jsem ji stiskl v náručí a potom se nechal odvést elfkou zpátky do pokoje. Lehl jsem si do postele a nepřítomě jsem hleděl do stropu. V tom mě napadla jedna otázka.
,,Prosím vás, jak jsem se tou nemocí vlastně nakazil?" Jestli jsem se jí vůbec nakazil.
Ta žena se na mě chvilku koukala ale nakonec promluvila.
,,Antarskou chřipku člověk nedostane jen tak. Většinou se o to někdo nějakým způsobem přičiní. Může mu ji dát do jídla či do pití."
,,A jak?"nechápal jsem.
,,Tuhle nemoc vyvolá taková malá bylina s názvem dramyvec. Je prudce jedovatý pro zvířata a u lidí vyvolává to co se stalo vám dvěma." Vykuleně jsem na ni zíral. Tak přece jenom do nás něco nadrogovali.
,,Musím teda říct, že se k otravě používají asi tři nebo čtyři lístky, jako v případě vaší sestry, ale vám toho dali o hodně víc. Možná i celou rostlinu. Je to obzvlášť krutý způsob jak se někoho zbavit. Je to vše na co jste se chtěl zeptat?"
Přikývl jsem.
,,V tom případě odpočívejte. Musíte načerpat nové síly."řekla a přívětivě se na mne usmála.

Když přišla elfka říct mi že mám ležet povzdechla jsem si. Přemýšlela jsem nad Lewisem. Chudák co se mu asi mohlo stát. Já rodiče nepotkala. Nemám proč být smutná. Chtěla jsem se omluvit královně potkat princeznu. A elfy. Potom jsem si vzpomněla na Deana, Olivera a Camellii. Musím tam jít a říct jim to. Vytratila jsem se z pokoje. Jak mám, ale projít hradem. Najít cestu ven. Projít nádvořím. Městem a najít ostatní tak aby si mě nikdo nevšiml?! Věděla jsem že elfové by nás našli - myslím tím rebely - i kdyby absolutně netušili kde jsme. Elfové byli dokonalý ve všech směrech a lidé jim nesahali ani po kolena, ale byli také záhadný. Což mě děsilo.... Koho ne? Navíc co Lukas. I kdyby si mě nevšimli tak bych to musela říci Lukasovi a já nevím kde je. Povzdechla jsem si vše vzdala. Jak jsem tak nad tím přemýšlela nechtěla jsem odejít.... Jenomže mám povinnosti u rebelů.... Ale tam jsem stejně slavná a nesmíme. Rozhodla jsem se zkusit usnout. Povedlo se...
,, Sever zaútočit "
,, Pane, ale sever má být na Polární stranu. Když je pošleme na Jih tak si e jih přemůžeme, ale ne Polární" řekl muž.,, Jak to, že elfové nepřišli "
,, Nevím pane, ale podle mě za to může Sofia" pak se na mě oba otočili . Začali se mnou třást. Probudila jsem se po tváři mi stekaly slzy. Lewis se mnou mírně třásl.,, Sofio? Jsi v pořádku? " klepala jsem se.,, Odpusťte... Prosím" krčila jsem se. Lewis mě chytl za ramena,, Sofio uklidni se"
,, Smylování "řekla jsem.,, Sofio.... Klid!" křikl na mě.
,, L-lewisi. Co je? "zeptala jsem se ho.
,, Jsi v pořádku?"
,, Snad ano "kývla jsem
,, Pojď. Sestra tě chtěla vidět" přívětivě se usmál,, Musím tě upozornit, že se tě bude pořád ptát, bude strašně vážná a chytrá... Takže pozor na ní "usmál se... Já se jen zašklebila.