Rebelové ze Severu

(Ne)přijetí ve městě

,, Si strašnej člověk" řekl muž
,, To mi lichotí "zašklebila jsem se.,, Jak se jmenuješ?" zeptal se
,, Sofia "řekla jsem,, Ty?"
,, John "řekl tiše,, Byl jsem velitele vojenského oddílu,pod Arnoldovo vládou. Byl výborný bojovník. Všemu mě naučil."
,, Jaký byl? "
,, Měl dvě děti. A krásou manželku Auroru, ona se před lidmi neotevírala ani se moc neukazovala, ale před elfy... Uznávám že to mi na ní vadilo. Arnold byl uzavřen úplně až na draky a jeho lid. To mi taky vadilo. Dávali přednost jiným tvorům , než vlastní rase . Ale když jsem ty dva pozoroval stačilo aby se na sebe podívali a věděli toho druhého názor. Byli jako dvojčata. Slyšel jsem že prý jejich děti jsou teď na rebelské straně, ale co je na tom pravda netuším "
Došlo mi ze on absolutně neví co jsem zač. Zatím to nikde rozhalošovat nebudu, že jsem královská dcera.
,, Ty, král a královna tě očekávají" řekl muž venku  Poslouchal nás, ví že jsem Aurory a Arnoldovo dcera!
Vstala jsem. Elf mě vzal za zápěstí. Chtěla jsem se mu vyškubnout, ale vůbec jsem nemohla s rukou hnout, a bylo vidět, že se ani moc nesnáší. Přitlačil a já myslela že mi urve ruku. Zalapala jsem po dechu a on se zašklebil.,, Pojď člověče "řekl arogantně. S skloněnou hlavou jsem šla za elfem. Proč mě tak nepřijali. Doufám že bratrovi se vede lépe i když si nemyslím , ale byla bych ráda. Elf cukl rukou a já klopítla. On se poťouchle zasmál. Povzdechla jsem si ale nic dalšího jsem neudělala ani sílu jsem na to neměla. Jak bych mohla. Měla jsme hlavu plnou jiných myšlenek.

Letěli jsme ještě hodně dlouho. Jezdci kolem mě kroužili a občas na sebe křikli nějakou cizí řečí. Blížili jsme se k cíli. V dálce jsem viděl štíty vysokých zasněžených hor. Tak tam podle legendy draci žijou? Netušil jsem co je na tom pravdy a neodvažoval jsem se těch dvou na to zeptat.
O pár chvil později jsem spatřil něco před námi. Údivem jsem otevřel ústa. Bylo to město, které doslova viselo ze skály. Před pádem ho chránily jen větve a řetězy vedoucí ke skalisku. Nemohl jsem tomu uvěřit, ale doopravdy to tam bylo.
Draci dorážili na koně tak aby ho navedli k místu kde měl přistát. Silný vítr s námi házel a já měl co dělat abych se udržel.
Nakonec ta jízda, při které jsem se co pár chvil bál o svůj život, byla konečně za námi. Koňská kopyta zaduněla o dlážděnou přistávací plochu a kůň ještě chvilku běžel než se úplně zastavil. Hned vedle mě přistáli ti dva s draky. Byli na zemi rychleji než já. Okamžitě mě sundali ze sedla a vrhli se na mě. Bylo to tak rychlé. Jeden mi spoutal ruce za zády, druhý převázal oči a pak jsem ucítil prudkou bolest v hlavě. Museli mě něčím pořádně silně praštit do hlavy, protože jsem okamžitě upadl do bezvědomí.

Přitlačil mi na ramena a já klesla na kolena.,, Co jsi zač? "zeptal se muž na trůně. Měl zelené oči jako dva smaragdy. Černé vlasy. Vedle něj byla nádherná žena. Blonďaté vlasy a modré oči.,, Jsem Sofia dcera Aurory a Arnolda. Lesní elfové a rebelové potřebují vaší pomoc" místnosti se rozprostřelo ticho,, Proč vám máme pomáhat? "zeptala se žena ,, Protože jste silní. Můj bratr šel za dračími jezdci" řekla jsem
,, To je milé, ale my máme s draky vyhlášenou válku slečinko "řekl muž. Všichni se rozesmáli,, Bohužel, ale těžko vám pomůžeme"
,, Prosím. Tento svět jde do obrovské války "
,, Lidi proti elfům, rebelům a drakům... To nestačí?" zeptal se muž,, Ne jenom lidi. Celé Království. Všichni kdo pod něj spadá ať to jsou trolové i, skřeti. Všichni zaútočí "řekla jsem,, Tedy draci určitě budou souhlasit pokud jim řekne tvůj bratr že je syn Arnolda. Král je shovívavý.... I když... No a snad nechceš abychom se ještě my začali prát"
,, Proč jste jim vyhlásila válku? "
„My ne oni... Ale ukradli jsme Dračího prince" řekla královna. Najednou vešla Eleanor,, Eleanor?! "vykřikla jsem a chtěla ji obejmout, ale stráže mě chytili.,, Ne Eleanor, prosím"
Ona odvrátila obličej. ,, Eleanor? "zašeptala jsem. Eleanor se na mě povrchně podívala a já sklopila obličej. Doufám že k bratrovi se chovají lépe.