Bratři (Avengers)

11. Stark Tower

Zde je konečně ta rozepsaná kapitolka. Možná jsem se trochu nechala unést, ale pocit moci je tak super. Sama se divím, že jsem byla schopná ji po dvanáctce dopsat, základ jsem však měla, takže to nebyl problém.

A teď, čtenáři moji milovaní, zase jste mě posunuli o šedesát míst nahoru! Pane jo! Nemůžu tomu uvěřit, už jsem se ocitla na #190 in Fan fikce, to bylo úžasné překvápko, když jsem se vrátila z práce! Jste moji miláčci a já vám za to moc děkuju!

Kdo čeká střet se Starkem, má se na co těšit.

JOY, zlato, další Imagine Dragons pro tebe.

Vaše Sorel18

***

Nina

Určitě bych se kdysi nazývala bláznem, protože normálního člověka by to nenapadlo, jenže já normální už dávno nebyla a tahle hra mě začínala bavit.

„Jsi si tím jistá?" Ben vedle mě postával a netvářil se na můj plán nijak nadšeně.

„Každý plán se může podělat," okomentovala jsem to a zaklonila hlavu, abych si pořádně prohlédla budovu, do které budu chtít vstoupit.

„Nepřipadá ti, že příliš riskuješ kvůli obyčejnému počítačovému programu?" Věděla jsem, že to Ben tak nemyslí, už překonal počáteční nepřátelství vůči ARTovi, který je chytřejší než cokoliv, co jsem viděla. Nepochybovala jsem o tom, že by mohl konkurovat J.A.R.V.I.S.ovi, kdyby se z něj nestal Vision.

„Uznávám, možná by bylo lepší požádat Mika." Musela jsem se na Bena usmát. Neutekl ani celý týden a už do toho chtěl svého spolubydlícího tahat, a přitom mě žádal, abych to nedělala.

„Kapitána jsme svedli ze stopy, takže musíme sehnat ARTovi nějaký nový byteček." Nad tím jsem se musela pousmát, protože až přijde Benovým rodičům účet za elektřinu, asi se budou divit, protože ART měl mnohem vyšší nároky, než jsme si zpočátku mysleli, hlavně když zpracovával zadané úkoly.

„Přeci jsem uznal, že se bude ART hodit, až budeme hledat..." rozhlédl se kolem sebe. „Víš koho, ale takhle riskovat?" Poplácala jsem ho po tváři.

„Nevím jak vy Američané, ale my Evropani říkáme, že to co tě nezabije, tě posílí."

„Jsi blázen!" Už jsem to nebrala jako urážku, ale holý fakt.

„Nebýt ovlivněna mimozemským šutrem neskonalé moci, tak bych tohle vůbec nemusela dělat, ale teď..." Znovu jsem se na Stark Tower podívala. Ty linie mě fascinovaly. Budova byla majestátná a skutečně příhodným prostředím pro partu superhrdinů. Od chvíle, kdy se Avengers dali dohromady a měli tuhle budovu jako svůj hlavní stan, jsem ji chtěla vidět, protože ta nová, za moc nestála a byla jsem zvědavá, jestli je Stark takový magor a egoista, jak se o něm povídá.

„Docela mě to baví," zazubila jsem se na svého mladého společníka a poslala ho pryč, abych vcházela do budovy sama. Možná mě ta provokace bavila, nevím, ale najednou jsem dostala chuť dělat něco špatného a na tohle jsem se připravovala týden, déle než únos Kapitána.

Prošla jsem dveřmi s hlavou zdviženou. Přišla jsem rovnou k recepci a naposledy zkontrolovala svůj vzhled, nebo alespoň vlasy. Znovu jsem zvolila podobu brunetky, kterou jsem ukázala Kapitánovi.

„Dobrý den, ráda bych navštívila pana Starka," oznámila jsem blonďaté recepční, která si mě přeměřila pohledem a já si v její hlavě přečetla, že pomalu sune ruku k tlačítku svolávající ostrahu.