Čaute! Zase vám chci poděkovat za 2.1K Reads, jsem hrozně šťastná. Nečekala jsem takový úspěch, děkuju, jste skvělí! Také děkuju za už skoro 100Votes! Užijte si kapitolku, po delší době. Pište komentáře a názory! Děkuju a těším se u psaní další kapitoly.
Love ya,Teri♥
---------------------------
Jít spát ve 4:00 a vstávat v 5:30 nebyl zrovna nejlepší nápad. Řekla jsem si, když mi začal zvonit budík. Vypla jsem ho a posadila jsem se. Nejradši bych se vykašlala na školu a spala. Vstala jsem a rozsvítila jsem světlo. Pro mé oči to byl šok. Rychle jsem si je zakryla dlaněma a až po chvilce jsem je byla schopná otevřít. Šla jsem do koupelny, udělala jsem si drdol a vzala si na sebe župan. Všichni spali. V kuchyni jsem si udělala snídani a snědla jí. Pak jsem si udělala hygienu a nalíčila jsem se. Nepodařilo se mi však schovat ty příšerně viditelné kruhy pod očima. Vlasy jsem si rozčesala a udělala jsem si co nejhezčí culík jsem dokázala. Stála jsem před skříní a vymýšlela dnešní outfit. Chtělo by to něco s dlouhými rukávy, abych si nemusela obvazovat své pořezané zápěstí. Nakonec jsem vyndala modré na kolenou roztrhané džíny, černé krajkové tílko a volný hnědý svetr. Vzala jsem si své zlaté hodinky a šla si připravovat tašku do školy. Nejspíš se už budeme normálně učit, tak jsem si vzala učebnice a další potřebné věci. Obula jsem si černo-bílé Adidasky a vyšla z domu. Nasadila jsem si sluchátka a šla na zastávku. Po dlouhé době zase vykouklo sluníčko z pod mraků, což mi dokázalo alespoň trochu zlepšit náladu. Na to co se dělo dnes v noci, nikdy nezapomenu. Bylo to od Davida moc pěkné že se mi snažil zlepšit náladu. A taky se mu to celkem podařilo. Když už jsem stála na autobusové zastávce, sundala jsem si tašku z ramene a chtěla jsem z ní vyndat peněženku, jenže jsem asi nějak blbě zavadila a zip tašky a škrábla jsem se do mého pořezaného zápěstí. Zasyčela jsem bolestí a rychle si bolavé zápěstí chytla. Ještě že jsem na zastávce byla první. Vyhrnula jsem rukáv a zadívala jsem se na zapěstí které zase začínalo krvácet. Skvělý. Co teď? Z tašky jsem vyndala kapesníky a jedním si obmotala zápěstí. Moc to nepomohlo, ale alespoň zabráním ušpinění trika. Jednou rukou jsem si vyndala peněženku a druhou si přidržovala kapesník na zápěstí. Tašku jsem zase zavřela a posadila se na lavičku, která byla na zastávce. Odkryla jsem zápěstí a všimla si, že krvácí čím dál víc.
"Sakra" Zaklela jsem a přemýšlela co teď.
Nechala jsem zápěstí krvácet a jen ho občas usušila kapesníkem. Jak to budu dělat při hodinách? Myslím že Natalii by to asi došlo.
"Au.." Řekla jsem potichu a prohlížela jsem si své zápěstí.
"Panebože" Uslyšela klučičí hlas vedle sebe.
Otočila jsem se a vedle mě stál ten strašně hezký kluk, který semnou jel včera. Jeho černé rozcuchané vlasy mě upoutaly jako první. Po chvilce jsem zareagovala. Zakryla jsem si své zápěstí rukou a pozorovala jeho vyděšený výraz.
"Proč jsi to proboha udělala?" Zeptal se a sedl si vedle mě na lavičku.
Co mám odpovědět? Že se semnou přestal bavit můj nejlepší kamarád? To by na mě vůbec nekoukal jako na blázna, nee. Chvíli jsem přemýšlela a pak mi to došlo. Kluky hrozně rajcujou odtažité holky.
"Promiň, ale to moje věc" Vstala jsem z lavičky a odešla o kousek dál. Kluk zůstal sedět na lavičce a zíral na mě. Jako by mě chtěl tím pohledem propálit, nebo co. Snažila jsem se jeho pohled ignorovat, ale nešlo to. Jeho modrozelené svítivé oči mě donutili podívat se jeho směrem. Chvíli probíhal oční zápas a potom jsem se musela začít smát, protože se tvářil hrozně roztomile. Začalo to tikem v pravém koutku a za pár sekund už jsem se usmívala jak idiot. Pak přijel autobus a já do něj nastoupila. Posadila jsem se na jedno z posledních volných míst, vedle nějaké starší paní, která ještě dospávala to, co v noci nestihla. Vzala jsem si do ruky telefon a přepnula písničku. Ani jsem si nevšimla kam se ten černovlasý kluk posadil. Neřešila jsem to a zavřela jsem oči. V duchu jsem si představila tu jeho roztomilou tvář s lehkým strništěm a malými ďolíčky.
***
Někdo mi zaklepal na rameno. Trhla jsem sebou a otevřela oči. Nad sebou jsem opět viděla tu jeho krásnou tvář. Sundala jsem si jedno sluchátko a zeptala se co se děje.
"Je konečná, musíš vystoupit" Ukázal směrem ke dveřím.
Rozhlédla jsem se. Autobus byl prázdný. Byla jsem tu jen já a černovlasý kluk.
"Ježiši, musela jsem usnout. Emh, děkuju?" Zaváhala jsem co mám teď říct. A tak jsem vstala a vystoupila z autobusu.
Nasadila jsem svou běžnou rychlou chůzi a dala se směrem k metru. Cítila jsem jak mě ten kluk následuje až k vagónu metra. Nastoupila jsem a posadila se na volné místo. Samozřejmě se ten kluk musel posadit na volné místo naproti mně. Protočila jsem očima a ignorovala ty jeho pohledy. Byla jsem si jistá, že mě celou cestu pozoruje. Byla jsem na sebe pyšná, protože jsem se na něj ani jednou nepodívala. Po chvilce mě opět začalo pálit zapěstí. Zkřivila jsem obličej bolestí. Chytla jsem si rukou zápěstí přes rukám a jemně ho zmáčkla. Bolest nepřestávala. Kluk na mě samozřejmě pořád čuměl a mě už to začínalo opravdu strašně deptat. Konečně jsem měla vystoupit. Dál už mě naštěstí ten kluk nepronásledoval a zůstal sedět v metru. Když jsem vyšla z podchodu, využila jsem toho a vyhrnula si rukáv. Zápěstí bylo rudé a všude byli kousky zaschlé krve.
Při příchodu do školy jsem se rozhodla jít na záchod. Utrhla jsem si kousek toaletního papíru a namočila ho. Potom jsem se snažila zapěstí vyčistit alespoň tim, jenže to štípání když se do toho dostala voda se nedalo vydržet. Vyhodila jsem kousek toaleťáku a podívala se do zrcadla. Culík zatím nebyl zas tak rozpadlej a líčení nebylo rozmazané. Nadechla jsem se a s výdechem jsem vyšla ze záchodů. První hodina byla Biologie, která mě většinou baví, ale dnes jsem na ní opravdu neměla chuť. Hlavně jsem věděla že potkám Freda. Vešla jsem do třídy a všichni se na mě otočili. Fred už seděl na svém původním místě a díval se na mě. Ignorovala jsem všechny ty pohledy a vydala se na své místo. Tašku jsem si položila na lavici a vyndala z ní sešit s učebnicí.
"Angee!" Uslyšela jsem křičet své jméno. Otočila jsem se směrem ke dveřím a všimla si Natalie běžící ke mně. Objala mě tak pevně, až mě zabolelo zápěstí.
"Au, Natt, počkej" Odtáhla jsem se od ní a chytla si své zápěstí.
"Co máš s rukou?" Zeptala se Natt.
"Emh, nic, jen mě trochu bolí. Asi jsem si jí přeležela" Řekla jsem to první co mě napadla a byla ráda že to Natt dál nerozvíjí. Posadila jsem se na židli a podívala jsem se směrem ke Fredovi. Bavil se s Chuckem, jeho nejlepším kámošem. Z pozorování Freda mě vyrušila přicházející učitelka. Spolu se zbytkem třídy jsem se postavila a po pokynu učitelky zase posadila. Ach, jak mě tahle rutina nebaví.
