Čauko, vítám vás u nové kapitoly.
Moc moc moc vám všem děkuju! Už je přes 3K Reads! Jen díky vám píšu dál. Vaše komentáře mě neskutečně povzbuzují, děkuju vám! Užijte si kapitolu a já se budu těšit u psaní další.
Love ya,Teri♥
-----------------
Znáte ten pocit, když sedíte ve školní lavici, držíte v ruce propisku, která vám najednou přijde strašně zajímavá, více než to, co vám vypraví daný učitel? Takovýto:
"Počkat.. Co se děje?
Co děláme?
Co máme psát?
Kdy píšeme ten test?
Co je tohle?
Co?!"
Ano, to je pro mě úplně normální. Hodina Biologie vůbec neutíká. Soustředím se na svou propisku a vůbec nevnímám učitelku. Vše si pak opíšu od Natt.
"Angeliko? Jsi tady s námi?" Uslyším jak na mě mluví učitelka.
"Mhm, jo? Teda totiž, ano, jsem" Odpověděla jsem a cítila postupně rudnoucí obličej.
"Skvěle, tak bys mi mohla konečně odpovědět na mou otázku" Ona se na něco ptala? Sakra.
"No.. Totiž.. Promiňte, nějak jsem přeslechla otázku" Řekla jsem
"No jistě, jak jinak. Vzpamatuj se Angeliko, jinak odsud neodejdeš spokojená." Odpověděla vážným tónem a pokračovala ve výkladu.
Bože, tohle jsem pohnojila. Protočila jsem očima a snažila se vnímat to, co učitelka vysvětluje.
To vysvobození, když po nekonečné hodině slyšíte zvonění na přestávku se nedá popsat. Vyběhla jsem ze třídy rovnou na záchod.
"Sakra Angee, vzpamatuj se!" Opakovala jsem si v duchu, když jsem na sebe civěla v zrcadle.
Zatracenej Fred. Musím na něj zapomenout, teď hned. Rychlou chůzí jsem vyšla ze záchodu a vrazila do nějakého kluka.
"Promiň" Omluvila jsem se a šla jsem dál. Teď máme Češtinu, nee. Nejhorší předmět na světě.
"Tak co, jak ti je?" Zeptala se mě Natt, když jsem došla k naší lavici.
"Ale jo, dobře" Usmála jsem se
"To jsem ráda, včera jsi byla dost mimo, bála jsem se o tebe" Hlavně ať mi ten den nepřipomíná!
Něco jsem zamumlala a vzala jsem do ruky telefon. Jedna nová zpráva, Facebook. Otevřela jsem ji.
"Hezkej zadek" Napsal mi nějakej kluk. Nevím kdo to je, rozkliknu si jeho profil a načítám profilovou fotku.
Panebože! To je Chuck! Otočím se na jeho místo kde sedí, ale nebyl tam. Nebyl tam ani Fred.
A: "Eh?" Odepsala jsem. Nic jiného mě nenapadlo.
Chvíli jsem čekala než si to Chuck zobrazil.
CH: "Takhle budeš vzdychat až ho do tebe zasunu zlato. Jen trénuj."
To si ze mě dělá prdel?!
A: "Jsi nechutnej, čau." Odepsala jsem a mobil odložila na lavici. Co si o sobě sakra myslí? Není ošklivej, naopak. Ale jsem snad nějaká obyčejná holka která se vyspí s kýmkoliv? Ne!
"Co se stalo?" Zeptala se mě Natt, která zrovna jedla rohlík.
"Ale nic" Mávla jsem rukou
"Angee, nezapomeň že mi můžeš cokoliv říct, jsem tady pro tebe, ano?" Tahle věta dokázala zahřát u srdce.
