Čauky! Vítejte u další kapitoly. Koukám, že jsem vás minulou kapitolou dost nabudila a dost jste si psali o další část. Proto jsem rychle napsala další a máte ji tady! Tak doufám že se vám bude líbit. Jinak vám chci opět hrozně moc poděkovat za narůstající počet Reads, už jich je přes 20K! Jste úžasní! Miluju vás! Jinak pokud má někdo z vás nějaké přání nebo nápad na pokračování, budu ráda za každou radu či názor. Můžete psát i do soukromých zpráv. Tak já se budu těšit u další kapitoly, enjoy!
Love ya, Teri♥
Při probuzení mě hrozně rozbolela hlava. Nemohla jsem skoro ani otevřít oči. Když se mi to však podařilo, všimla jsem si, že Patrick je už vzhůru. Posadila jsem se a promnula jsem si oči. Viděla jsem rozmazaně a bolelo mě celé tělo. Především má pravá ruka. Při pohledu na ni jsem zjistila proč. Měla jsem tam velkou fialovou modřinu. Nejspíš od Phillova násilí. Vzala jsem si na sebe Patrickovu mikinu, abych modřinu zakryla. Vyšla jsem z pokoje rovnou dolů ze schodů.
"Bré ráno ospalče" Objala mě v kuchyni Fanny
"Kolik je hodin?" Zeptala jsem se jí
"Půl jedné odpoledne" Zasmála se
"Cože?! Proč jste mě nevzbudili?!" Zeptala jsem se
"Nebylo potřeba" Usmála se "Je ti dobře?" Zeptala se a zadívala se na mě
"Jo, proč?" Snad není tak vidět, že jsem včera zažila nejbolestivější sex v mém životě
"Vypadáš jak Zombie" Řekla
"Díky" Kdyby tak věděla co jsem musela včera v noci prožít
Neměla jsem vůbec hlad. Lehla jsem si na sedačku a přemýšlela jsem.
"Angee?" Uslyšela jsem Patricka
Rychle jsem se zvedla a promnula si oči
"Ano? Tady jsem" Snažila jsem se o úsměv
"Proboha, co se stalo?" Vykulil oči a přiběhl kemně
"Co by se mělo dít?" Zeptala jsem se
"Co se dělo v noci?" Řekl vážným tónem
"Spala jsem, proč?" Lhala jsem
"Angee, poznám když mi někdo lže. Tak dělej co se děje?!" Zvýšil hlas
Ach Patricku. Tak strašně ti to chci říct.. Jenže nemůžu.. Kvůli Davidovi..
"Nic" Zadívala jsem se do země
Patrick mě chytl za ruku a přitáhl si mě k sobě
"Auu!" Zasyčela jsem. Patrick se totiž dotkl mé modřiny od Philla
Patrick ihned zareagoval a vyhrnul rukáv mikiny. Když uviděl velkou modřinu rozježili se mu snad všechny chlupy.
"Kdo to byl?" Řekl dost naštvaně
"Patricku.. Nech to být" Rozbrečela jsem se
Posadil se na sedačku a mě stáhl na jeho klín. Políbil mě do vlasů a já jsem mu začala plakat na rameni. Ten pocit bezmoce byl strašný.
"Zdar všichni" Uslyšela jsem někoho volat.
Zvedla jsem hlavu a uviděla jsem toho parchanta.
"Vypadni!" Zařvala jsem na něj a ani jsem si neuvědomila že je u mě Patrick.
Patrick mě překvapeně pozoroval a pak mu to došlo.
"Ty hajzle!" Zvedl se Patrick a mě odhodil na stranu.
Vyjel na Philla jako lev na potravu. Dal mu pěstí a Phill jemu taky. Snažila jsem se je od sebe odtrhnout, ale Phill mě uhodil do nosu a mě začala téct krev. Běžela jsem tedy raději pro ostatní. Jako prvního jsem našla Nika. Ve stručnosti jsem mu vše řekla a on běžel za klukama. Odtrhl je od sebe a začal na ně řvát. Patrick měl celý obličej od krve a triko taky. Běžela jsem mu pomoct. Krvácel z nosu, ze rtu a měl i ošklivou ránu na ruce. Utíkala jsem pro led a chladila jsem mu ret.
"Proč jsi mi to neřekla?" Zašeptal Patrick
"Prosím, neřešme to" Políbila jsem ho na čelo a dál ho chladila.
Phill někam odjel a nikdo nevíme kam. Prostě beze slova odešel. Po celý zbytek dne jsem pečovala o Patricka. Uvařila jsem mu čaj a ležela s ním na sedačce a dívali jsme se na filmy. Občas mě Patrick líbal na krku a já mu to oplácela polibky na rty, jenže ho pusa stálé bolela a navíc měl dolní ret úplně oteklý. K večeru jsme si objednali pizzu. Když někdo zazvonil, šla jsem s penězma otevřít. Při otevření dveří jsem byla ale nepříjemně překvapena. Na zemi před dveřmi ležela obálka. Otevřela jsem ji a v ní byla fotka Davida, který je přivázaný na židli v nějakém sklepě a u krku mu někdo drží nůž. Na druhé straně byl vzkaz.
"Tohle jsi dělat neměla děvko!" Rozbrečela jsem se a běžela jsem to ukázat Patrickovi
"Tohle už fakt přehnal, idiot!" Běžel to říct Nikovi a Mikovi.
Patrick mě políbil a řekl "Všechno bude v pohodě, ráno se uvidíme" a odešel, spolu s klukama.
Přiběhla Fanny obmotaná v ručníku.
"Co se děje?!" Zeptala se
"Phill má Davida" Rozbrečela jsem se ještě víc
"Panebože.." Řekla a ihned mě objala a já ji pořádně zmáčkla.
***
Sedím na palubě a pozoruji černé nebe plné hvězd. Co když se Patrick už nevrátí? Co když Phill zabije i Davida i Patricka? Modlila jsem se za oba dva.
Bylo už krátce po půlnoci a já stále seděla na palubě. Věděla jsem, že bych stejně neusnula. A tak jsem dál pozorovala nebe.
***
"Promiň Angee"
"Nee, Patricku, prosím!"
"Nedalo se nic dělat.."
"To není pravda, že ne?"
"Bohužel.. Sbohem, Angee"
První slza kape na zem, a ty ostatní ji hned následujou. Jeho poslední pohled, pak už je jen tma. Nikdy už neuvidím jeho perfektní úsměv, už nikdy neucítím tu jediněčně sladkou chuť jeho rtů.
Za všechno může Phill! Zaslouží si pomalou a bolestivou smrt. Musím ho zabít! Musím ho utrápit k smrti..
***
Probudila jsem se úplně zpocená a rozklepaná. Panebože, Patricku, vrať se v pořádku! Uvědomila jsem si jak mi Patrick za těch pár dní přirostl k srdci. Jestli se mu něco stane, tak to nepřežiju.. Venku byla ještě tma. Vždy když jsem zavřela oči, vybavil se mi ten sen. Proto jsem oči držela oevřené a koukala jsem na strop.
***
Během noci jsem se ještě párkrát probudila. Pak jsem se vzbudila a už svítalo, tak jsem se rozhodla vstát. Při pohledu na sebe v zrcadle, jsem zjistila, že vypadám fakt příšerně. Kruhy pod očima, rozcuchané vlasy a uplakané oči. Tak tohle má být mé nové já?
Šla jsem do sprchy a na vše jsem zapomněla. Voda byla horká, šla z ní pára, která stoupala vzhůru a zamlžovala zrcadlo. Při pohledu na páru, jsem si uvědomila co potřebuju. Potřebuju cigaretu. Hned teď.
Alespoň jeden z kluků určitě kouří. Prohledala jsem celý náš pokoj a zjistila jsem, že Patrick to asi nebude. Šla jsem do kuchyně a prohledávala jsem všechny šuplíky. Můj výraz se změnil ve šťastný, když jsem spatřila modrou krabičku cigaret. Zapalovač byl zastrčený v krabičce. Posadila jsem se na palubě a pozorovala jsem východ slunce. Myslela jsem na Patricka a doufala jsem, že ho uvidím přicházet v pořádku a pevně ho obejmu.
"Angee! Kluci přijeli!" Přiběhla zamnou Fanny.
Ani jsem nevěděla že je vzhůru. Típla jsem cigaretu a vběhla dovnitř. Při pohledu na ně mi však spadla čelist.
"Panebože!" Utíkala jsem k nim a Fanny rychle vytočila číslo 155.
