Ahojte! Vítám vás u nové kapitoly. Je o něco kratší, ale dost podstatná. Je to trochu změna, ale změny jsou potřeba. Doufám že se vám kapitola bude líbit a já se budu těšit u další, enjoy!
Love ya,Teri♥
-----------------
Nikdy bych neřekla, že já, obyčejná holka z Prahy budu unesena. Ale už je to tak. Kéž by to byl jen sen. Kéž by mě David hledal a našel. Proč zrovna já?
Otevřela jsem oči. Ležela jsem na posteli. Místnost ve které jsem byla, byla docela velká. Zdi byly nabarvené na světle hnědou a podlaha byla z bílého koberce. Postel na které jsem ležela byla manželská a povlečení bylo bílé s hnědým květinovým motivem. Moc nábytku tu však nebylo. Postel, skříň, dvě velká okna a to je vše. Potichu jsem vstala a šla jsem k oknu. Cože? Při výhledu z okna jsem zjistila, že jsem na lodi. Nikde nebyla vidět pevnina, loď byla někde uprostřed moře. Co teď? Zeptala jsem se sama sebe. Oči mi zastavily na dřevěných dveřích. Ucho jsem přitiskla co nejblíže k nim, nic jsem však neslyšela. Potichu jsem chytla kliku a otevírala jsem dveře. Nakoukla jsem ven. Chodba s dalšími dvěma dveřmi, která končila u schodiště. Otevřela jsem dveře a poslouchala. Po celé lodi však táhlo ticho. Zaregistrovala jsem skřiplavý zvuk. Otočila jsem se a z druhých dveří vykoukla dívka. Obě jsme se lekly.
"Shh" Napomenula jsem dívku.
Dívka vyšla ze dveří a já si ji mohla prohlédnout. Byla hnědovlasá, oči měla modrošedé a na rtech měla ještě zbytek rtěnky.
"Kde to jsme?" Zeptala se dívka šeptem.
"To chci právě teď zjistit. Jinak, já jsem Angee" Představila jsem se.
"Já jsem Fanny" Zašeptala.
"Tak jo Fanny, potichu pojď zamnou" Řekla jsem jí.
Šly jsme potichu ke schodům. Stále jsem nic neslyšela. Rozhodla jsem sejít dolu. Fanny mě následovala. Když jsem sešla schody, rozhlédla jsem se. Velká místnost plná oken, ze kterých bylo vidět na moře. Kuchyň a bar a velké dokořán otevřené dveře, které vedly na palubu. Vydala jsem se k otevřeným dveřím. Fanny potichu cupitala zamnou. Prudce jsem se zastavila a schovala se za zeď, Fanny jsem strhla s sebou. Na palubě stál kluk. Naštěstí si mě nevšiml, stál zády ke mně. Vykoukla jsem. Byl jen v černých plavkách.
"Jestli je on kdo nás unesl, tak mi to zas tolik nevadí" Pronesla Fanny.
Kluk se otočil. Rychle jsem se zase schovala.
"Haló? ... Čau Bobe ... Jo, už je mám tady ... Jo, obě ... Ještě spí ... Co jim mám říct? ... A kdy přijedete? ... Tak ale dělejte ... " Kluk dotelefonoval.
Slyšela jsem jak se přibližuje. Ani jsem nedutala. Kluk vešel dovnitř a vydal se do kuchyně. Fanny ale vzdychla nad jeho vypracovaným tělem a tím nás prozradila.
"Ježiši kriste! Jsem se vás lekl!" Nadskočil kluk.
V obličeji vypadal opravdu hezky. Hnědé vlasy, hnědé oči a roztomile plné rty. Tělo měl fakt vypracovaný.
"Nevěděl jsem že jste už vzhůru" Opřel se rukou o linku.
"Můžeš nám laskavě vysvětlit co se tady děje?" Vyjela jsem na něj tak, až Fanny nadskočila.
Kluk se vydal směrem ke mně a položil ruce na mé ramena.
"To nechám na šéfovi" Usmál se "Jseš roztomilá" Pohladil mě po tváři.
Vytrhla jsem se mu. Kluk se jen zasmál a obrátil se k Fanny.
"Ty taky" Mrkl na ní.
Fanny se usmála a zčervenala. Bylo mi jasné, že po něm letí. Kluk se vydal do kuchyně a otevřel lednici.
"Máte hlad?" Zeptal se nás.
Ani jedna z nás nic neodpověděla. Kluk zvedl pohled z lednice a podíval se na nás.
"Máte hlad?" Zeptal se, tentokrát hlasitěji.
"Ne" Odpověděla jsem
"Já celkem jo" Odpověděla Fanny a šla za klukem do kuchyně.
"A co by sis dala?"
"Mhmm.. Co třeba vajíčka?" Navrhla Fanny.
"Fajn, jdu na to" Vyndal z lednice vajíčka a další ingredience.
"Já ti pomůžu" Nabídla se Fanny.
Začali tam spolu vařit. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Fanny právě zjistila že je někde, kde to vůbec nezná, bez svých rodičů jen, semnou a neuvěřitelně sexy klukem a chová se takhle? Naštvaně jsem si sedla na barovou židličku a pozorovala je.
"A jak se vlastně jmenuješ?" Zeptala se ho Fanny.
"Já jsem Nik" Usmál se "Ty jsi Fanny, žejo?" Zeptal se.
"Jojo" Usmála se.
Pak se tam dvě hodiny něčemu smáli. Byla jsem dost naštvaná. Vstala jsem a naštvaně odešla do pokoje, ve kterém jsem se probudila, teď tam budu asi trávit nejvíc času. Bouchla jsem dveřmi a posadila jsem se na postel. Začala jsem brečet. Lehla jsem si do klubíčka a brečela. Chci zpět k Davidovi. Aby mě objal a řekl že to bude v pohodě. S tím jsem usnula.
(Na obrázku - Fanny)
