Čaute! Vítám vás u nové kapitoly. Budu se snažit psát častěji, moc mi píšete o pokračování, což mi dodává sílu psát dál, děkuju. Chtěla bych tady zmínit mou připravující novou povídku o modelce Caře Delevingne. Ještě jsem ji nevydala, ale brzy to přijde. Byla bych ráda kdyby jste si ji přečetli a řekli mi váš názor. Užijte si kapitolu a já se budu těšit u nové. Enjoy!
Love ya,Teri♥
-----------------
Cesta na letiště trvala docela dlouho. Já ale miluju noční jízdy autem, a tak mi to zas tolik nevadilo. Dívala jsem se z okna na svítící lampy a prázdné ulice.
Měli jsme problém s parkováním, ale zvládli jsme to. Na letišti jsme šli jako první odevzdat kufry. Sbohem můj kufre, doufám že se uvidíme v Itálii. Vždy když někam letíme, mám strach že ztratím kufr. To by bylo hrozný. Naštěstí se to ještě nestalo, musím zaklepat. Projdeme kontrolou, u které mi začaly pípat náušnice - Trapas. Většina obchodů byla zavřená. Máma s Richardem se šli projít po letišti a my s Davidem jsme zavítali do McDonaldu - rozdíl mezi dospělými a mládeží. Na letišti bylo jen pár lidí a u McDonaldu jsme nemuseli vůbec čekat. Jídlo jsme hned dostali a posadili jsme se s ním. Pochutnala jsem si. Pořád jsem Davidovi ujídala sladkokyselou omáčku a to mu vadilo. Baví mě ho otravovat. Je ještě sladší, když je naštvanej. Když jsme dojedli, přišla máma s Richardem a po chvíli začali hlásit náš let. Dostavili jsme se k našemu vstupu do letadla. Ukázali jsme letenky a pasy a vešli do toho "tubusu". V letadle nás pozdravili milé krásné letušky. Zjistila jsem že já a David sedíme v jedný řadě a máma s Richardem o kus dál v jiné řadě. Což bylo skvělé.
Sedla jsem si k oknu, David vedle mě a vedle Davida se po chvilce usadila starší paní. Chvíli jsme čekali, ale po chvíli se letadlo rozjelo. Letadlem se rozezněl hlas letušky a na obrazovkách letuška ukazovala jak si zapnout pásy a tak. Dívala jsem se z okna. Letadlo se zastavilo a čekalo na povolení ke vzletu. Byla jsem napjatá. Ten okamžik kdy se to letadlo naplno rozjede a pak vzlétne mám nejraději. Pak to začalo. Letadlo nabíralo rychlost a pak vzlétlo. Měla jsem motýlky v břiše. Chytla jsem Davida za ruku a pevně ji stiskla. David mě začal hladit po prstech a usmál se. Políbila jsem ho. Po chvilce už jsme byli nad mraky. Vyndala jsem sluchátka a strčila je do telefonu. Jedno sluchátko si vzal David a jedno já. Hlavu jsem si opřela o Davidovo rameno a zavřela jsem oči.
***
"Angee, jídlo" Otevřela jsem oči.
Uklidila jsem sluchátka a vzala si od letušky jídlo. Byla rýže s masem, nebylo to zas tak špatný. K tomu byl ještě malinký dortík. K pití jsem si dala Colu.
Když jsme to snědli, vzala jsem si do ruky novou knihu a začala jsem ji číst. David měl ruku na mém stehně a druhou rukou prolistovával nějaký časopis s auty. Bylo to krásný.
Pak se letadlem rozezněl hlas letušky, která nám oznámila, že se bude přistávat.
Připoutali jsme se. Podívala jsem se na Davida, jakoby to měl být poslední pohled. Přistávání se už odmalička bojím. David mě chytl za ruku a pevně ji držel. Usmál se a dal mi pusu na čelo. Asi poznal že se bojím. Dívala jsem se z okna. Začínalo svítat. Výhled na Itálii byl překrásný. Moře bylo čisté a byly vidět vlny. Do toho vycházelo slunce, no prostě nádhera. Pak začaly mírné turbulence. Letuška začala rozdávat bonbóny kvůli zalehlým uším. Vzali jsme si bonbón a začali ho cucat. Přistávání bylo celkem rychlé. Nestihla jsem zareagovat a letadlo už stálo na zemi. Všichni jsme začali tleskat a já si oddechla. Teď, tímto okamžikem začíná pořádná párty!
***
Všem přijeli kufry hned a můj stále nikde. Panebože, ať se můj kufr nikde neztratil! Začala jsem panikařit. David mě uklidňoval, že se ten kufr rozhodně objeví. Já si však nebyla tak jistá.
Jakmile jsem svůj kufr uviděla vyjíždět na pás, rozeběhla jsem se k němu a vzala si ho. Tak jo, kufr mám, díky bohu. Usmála jsem se na Davida.
"No vidiš, já to řikal. Trdlo" Zasmál se
"Díky" Pohladila jsem ho po rameni a následovala mamku s Richardem ven z letiště.
Našli jsme náš autobus, který nás měl odvézt na letiště. Nastoupili jsme do něj. Byl skoro plný. Všichni mluvili česky. Pak nastoupila menší dívka s nakrátko ostříhanými blonďatými vlasy. Zkontrolovala jestli jsme tady všichni a rozdala nám nějaké papíry, které jsme museli vyplnit. Já už jsem vyplněný papír odevzdala a David tam pořád něco vyplňoval. Autobus se rozjel a pokazil Davidovo slovo. Ujela mu propiska a udělal místo písmenka E dlouhou čáru přes skoro celý papír. Začala jsem se smát. Neuvěřitelně smát. David byl zezačátku naštvaný, ale pak se taky začal smát. Já jsem ale umírala smíchy. Vždy když jsem se začínala uklidňovat, jsem se podívala na ten papír a zase jsem vybuchla. David vzal propisku a udělal mi dlouhou čáru na ruce.
"Hej!" Vytrhla jsem mu propisku z ruky a udělala mu čáru na krku.
David mi udělal čáru na čele. Já jemu na tváři a takhle jsme po sobě čmárali a smáli jsme se asi 5 minut. Všichni na nás koukali ale mě to bylo jedno. Pak když přišla naše animátorka pro Davidův vyplněný papír, jsme museli přestat.
Probudila jsem se tak, že jsem měla hlavu na Davidově klíně a neseděla jsem na sedačce, ale na zemi pod mou sedačkou. Nechápu jak jsem se dostala do této polohy, ale budiž. Museli jsme vystoupit, autobus už zastavil před našim hotelem. Vzali jsme si kufry a stáli jsme před velkým osvíceným hotelem. Měl spoustu oken a velké prosklené dveře. Vešli jsme do nich. Recepce byla zařízená ve světlých odstínech. Všichni šli k recepci, já stála s otevřenou pusou. Myslím, že tenhle hotel musí být dost drahý. Uprostřed hlavní haly bylo malé jezírko s rybičkami a lekníny. Bylo tam spoustu křesel a sedaček. Vrátila jsem se k ostatním. Táta tam už něco domlouval s recepčním. Po chvíli jsme se vydali k našemu pokoji. Když máma odemkla náš pokoj a otevřela dveře, stála jsem s otevřenou pusou. Wow! Předsíň s malou skříní, velká koupelna s vanou i sprchovým koutem. Prostorný obývací pokoj s plazmovou televizí. Pak dva pokoje. Oba dva měli jednu manželskou postel. Jeden byl pro mámu a Richarda a druhý pro mě a Davida.
"Nevadí že máte manželskou postel?" Zeptala se nás mamka "Jestli jo, určitě se to dá nějak zařídit" Dodal Richard.
"Ne, to je v pohodě. Viď, Angee?" Řekl David
"Jo, jasně" Usmála jsem se.
Naopak! Jedna postel dohromady s Davidem? Skvělá představa.
Když byl konečně klid, zalezla jsem si do postele a přikryla jsem se. Byla jsem po té cestě hrozně vyčerpaná. Zavřela jsem oči.
"Vstávat lenochu, jdem se podívat na pláž!" Řekl David, když jsem zavřela oči.
"Teď? Raději bych se trochu vyspala" Zamumlala jsem do deky.
"Spát můžeš na pláži" Vzal mi peřinu a vytáhl mě z postele.
Začala jsem se smát a prosila jsem, abych mohla zůstat na pokoji. David mě však odnesl do obývůku a tam mě položil.
"To se ani nepřevlékneš?" Řekla máma když me uviděla.
"Ježiši!" Protočila jsem očima a vrátila se do pokoje.
Z kufru jsem vyndala bílé kraťasy a modrý croptop. Oblékla jsem se a nasadila jsem si sluneční brýle.
"No, to je lepší" Řekla máma když jsem se došourala převlečená do obýváku.
Zamkli jsme pokoj a vydali se na pláž.
