Laughter Therapy // Prochází kompletní úpravou

26. Ztracená místa

Ještě to odpoledne jsem si s nasupeným dechem připravila pergamen, pero a inkoust jen abych mamce napsala onen dopis, o který tak žádala Lupina. Text, který jsem na papír chrlila nedával ani za mák smyslu, jelikož jsem si nemohla dovolit sedět v samotném středu společenské místnosti a naštvaně psát dopis ve kterém se bude neustále opakovat "Zbláznila ses?" a "Proč, u svatého Brumbála, pomáháš zločinci na útěku?" nebo "Víš jak s tebou ministerstvo zatočí, jestli se to dozví?". Bylo z něj jen poznat, jak naštvaná jsem na mamku skutečně byla - a věděla jsem, že přesně to si ona z dopisu taky vezme. U dopisu jsem musela sedět skutečně dlouho - střídali se kolem mě nejrůznější ročníky s různými svitky a články, ať už studovali Lektvary nebo Péči o kouzelné tvory.
Z transu mě nakonec dostali Cedric s Johannou. To ona mi položila ruku na rameno, takže jsem nadskočila a strhla pergamen ze stolu, rozlívajíc kalamář po celém stole. Na oba jsem se ztrápeně podívala a zatřásla jsem hlavou. 

,,Zatraceně, u Merlinových vousů," zamumlala jsem se a postavila se, abych se podívala na všechno oblečení, které jsem si právě zničila - jednalo se o celou soupravu koupenou u Madame Malkinové. Dlouze jsem vydechla a snažila se nenadávat - spolu s tím jsem zmuchlala pergamen do malé kuličky a zahodila jsem jej do krbu, jen aby ani jeden neviděli, co jsem psala. 
,,Je ti dobře?" zeptal se Ced opatrně a usadil se na židli vedle té mé. S malým úsměvem se na mě podíval a očima těkal na Johannu, která se snažila dát stůl do původního stavu. Mávala hůlkou ze strany na stranu a mumlala u toho různá kouzla. Nakonec ale inkoust natekl zpátky do převrácené lahvičky, která se hned na to sama zavřela; na stole nezůstala jediná skvrnka. ,,Děláš nám starosti." 
,,Nevím, co ti profesor Lupin napovídal, ale rozhodně se celé odpoledne pěkně kaboníš. Vlastně jsi nepromluvila ani slovo," náhle se jí za očima rozsvítila žárovička. Rychle se nadechla, vzala mě za ruku a posadila se na druhou židli po mé levici. ,,Týká se to snad... Ty-víš-čeho?" zahuhlala tak, aby to Cedric neslyšel. Docela nepovedeně si zakrývala ústa dlaní. ,,Zmiňovala se snad mamka o Siri... Hm, Ty-víš-kom?" ptala se dál. Zavrtěla jsem hlavou, abych její podezření o něco málo odvrátila a opřela jsem se do židle, abych se pořádně nadechla. 

,,Nechci se o tom bavit," řekla jsem oběma s vážnou tváří. ,,Jde o velmi osobní záležitost." A taky byste mě dost možná považovali za blázna, pomyslela jsem si.
,,Dobrá, když jinak nedáš," přitakal Cedric a varovným pohledem Johannu žádal, aby se ze mně nesnažila vydolovat nic dalšího. Ta se s protočením očí zapřela zády do své židle a začala špičkou boty okopávat jednu z nohou. ,,Nemůžeš tady ale sedět celé odpoledne, takže pojď."
,,To je fakt, máme přece studijní skupinu," zabroukala Johanna a usmála se. Jedním pohybem vyskočila na nohy a podala mi dlaň, aby mi pomohla na ty mé. 

Procházeli jsme hradem bok po boku - Johanna Cedovi vyprávěla o všech článcích, které si připravovala pro příští vydání BZČ; povedlo se jí vyzpovídat nejednoho ubožáka, který se připravoval na O.V.C.E. stejně jako profesory, které už zanedlouho čekalo nejdelší zkouškové období celého roku. Dále připravovala článek o tom, jak to vypadá s famfrpálovým pohárem a jelikož to nedělal nikdo jiný, pustila se také do vcelku vyzývavého kousku o Blackovi; sesbírala nejrůznější příběhy a pomluvy, které se chystala celé škole předložit. 
Já nedovedla poslouchat ani jednoho z nich. Před nosem se mi kývala mnohem zajímavější a větší koule než jakési nekonkrétní domněnky o Blackovi - věděla jsem, že mamka odmítá Siriuse vydat, a to za každou cenu. Měli ji všichni považovat za šílence? Dobrá, ať si to klidně všichni tvrdí, ale to k jeho dopadení to stejně nepovede. Měla skončit v Azkabanu? Fajn, bylo jí to úplně jedno, klidně ať si jí zatknou - se Siriusem to ale nebude mít nic společného.
Nic takového jsem u mamky ještě nikdy neviděla. Dovedla se do práce úplně zabrat, ale nikdy to nebylo tak silné... Nikdy mi nepřišlo, že by ji to posedlo. Tuhle ženu jsem vůbec nepoznávala. Bylo to šílené.