Whatever you want just not me-#01

1.4K 9 0
                                    

Lehký vítr mi rozfoukával konečky vlasů,od slunečních brýlý se odrážely paprsky slunce. Je léto-prázdniny,moře, večírky a kamarádi.

"Sweetie,nestíháme!!"

"Ještě pět minut,"šeptla jsem nepravdivou odpověď.

"No ták!! Ležíme tady už dvě hodiny a plážová párty na nás nepočká." V jeho hlase bylo cítit zoufalství,ale zároveň smích nad mou leností.

"Klid kámo. Jdu se převlíct a ty to zatím můžeš domluvit s mamkou."

"Děláš si srandu?! To nejtěžší je zase na mně?"

"Ty to zvládneš.Věřím ti," poplácala jsem svýho staršího bráchu po rameni a zmizela v domě.

Ve sprše jsem ze sebe smyla slanou vrstvu,obličej pokryla pudrem,řasy natočila podle instynktu a přehodila přes sebe lehký puntíkatý šaty s knoflíčkami u výstřihu.

"Je to zařízený!! Můžeme vyrazit!!" Vletěl mi to pokoje Jeremy v celé své kráse.

"Skvělé tak jdeme!"

Už z dálky byla slyšet hudba a jásavý křik. Dorazili jsme a hned mi začal vibrovat mobil.

"Ahoj Sky,kde jste?"

"Ahoj Annie, myslím, že u bazénu a pospěš je tu jeden...."

"Jo jasný," zasmála jsem se nad její nedokončenou odpovědí a rychlým krokem se vydala k bazénu. Vidět své kamarádky v tranzu byla opravdu zábava.

"Dost že jsi tady," šeptla Rosie, ale pohledem pořád hypnotizovala narcise v bílém tričku. Zavadila jsem jen o jeho tetování a lehký úsměv.

"Co dělá taková holka jako ty sama na pláži bez kluka?" Ozval se za mými zády neznámý hlas.

"Co dělá takový kluk jako ty vedle holky,kterou v tomhle okamžiku zajímá jen ticho?"

Hodně jsem toho vypila a už mi z toho dost třeštila hlava.

"Přišel ji zkontrolovat."

"Nechceš si sednout," zeptala bych se,ale sám to udělal.

"Mám nápad,klidně si tu seď,ale nic neříkej,až se zvednu a budu chtít jít, můžeš mi nabídnout odvoz a ptát se mě na cokoliv. Pokud jsi sem přišel za tímhle účelem?"

"Platí." Přestože jsem měla obličej v dlaních bylo cítit,že se usmál.

Lehla jsem si a pozoravala jeho oči hledající hvězdy. Vypadal sympaticky a neustále se usmíval.

"Nevadilo by ti...," zeptal se s cigaretou v ruce.

"Ne," špitla jsem,aby to krásně mrazivé ticho zůstalo alespoň částečně.

"Snažím se přestat,ale závislosti jsou drsnější než vypadají.Nechceš se jít projít?"

"Proč ne?!"

Rozráželi jsme si vodu bosýma nohama a přitom vyprávěli nejrůznější historky.

"A ona pak řekla....."nedokončila jsem větu,protože to bylo tak vtipné,že jsem v půlce vybuchla smíchy.

"Co řekla?"ptal se mě nechápavě.

Přestala jsem se smát a nasadila vážný pohled:" To už si nepamatuju," šeptla jsem.

V ten moment jsme oba vyprskli smíchy.

"Mohl by jsi mě odvézt domů?"

"Tak už jsme u toho."

"Co tím myslíš?"

"Konec tvýho plánu,"pousmál se na mě.

"Bude to šťastný konec?"

Stáli jsme teď naproti sobě a navzájem si hleděli do očí.

"Když mi řekneš jméno a telefonní číslo, žádný konec být nemusí."

Dala jsem mu tedy to co si přál,ale když jsem se ptala na něho,řekl:" Časem se to dozvíš!"

"Zapomněla jsem na svýho bráchu,tak mě ani nemusíš odvézt," lehce jsem se usmála,ale mrzelo mě,že s ním nestrávím ještě nějakou chvíli.

"Dobře. Tak dobrou," objal mě a já mohla cítit pohyby jeho hrudi. Byl úplně klidný.

"Jeremy? Jsi tu?" Hledala jsem ho snad všude. Mobil mi nezvedal a nikomu nic neřekl. Napadlo mě dojít ještě na WC,třeba bude tam.

"Jeremy??"Rozlehl se můj hlas po prostoře. Někdo tu byl. Bylo slyšet cizí dech a občasné mlasknutí nebo vzdech.

"Jeremy?!" Zeptala jsem se už trochu naštvaně.

"Co je?" Vyběhl z jedné kabinky bez trička.

"Jdu domů!"

"Dobře. Já přijdu až zítra."

Mávla jsem nad ním jen rukou a vydala se přes park a po pláži domů.

Whatever you want just not me.Kde žijí příběhy. Začni objevovat