Hodiny ubýhaly tak strašně pomalu. Už jsme na cestě do Carmel před dvě hodiny a další dvě, možná víc nám chybí.
Seděla jsem na zadní sedačce a on vedle mě. Za půl hodinky budeme zastavovat na střídání v řízení-konečně si budu moci natáhnout nohy na palubku u spolujezdce.
"Jeremy se ptal na tvoje jméno,"šeptla jsem,aby nás nikdo neslyšel.
"Tak mi ho vymysli."
"Liam?" Začala jsem jmenovat jména poměrně známá u nás na škole.
"Ne."
"Harry?"
"Ne."
"Louis?"
"Zase ne."
"Ryan?"
"Hmmmm.....,"mumlal si pro sebe.
"Takže jo,"zakončila jsem to a napřáhla k němu ruku.
"Co to děláš?"
"Uvidíš. Dej mi taky ruku."
Neváhal ani sekundu a pevně sevřel naše dlaně.
"Těší mě Ryane. Jsem Anna,"opět jsem šeptla stručně. Pro něho to bylo nejspíše vtipné,proto se ještě dlouho potom smál.
"Rád jsem tě poznal." Když jsem ale povolila stisk a chtěla se odtrhnout,nenechal mě. Jen si mě přitáhl a políbil. Pro mě to bylo překvápko jako při narozeninách,kdy k nám na párty přišla snad celá škola.
Polibky jsem mu něžně opětovala. Vyměňovali jsme si touživé pohledy. Pak ale jeho neposedná ruka zajela pod mou košili. V mžiku jsem se odtáhla.
"Co se stalo?" Zeptal se a oblízl si horní ret.
"Nic,"zalhala jsem. Nikdy jsem si kluka nepustila takhle k tělu.
"Pojď sem,"pousmál se na mě a změnil mi tím náladu.
"Ryane?"zamumla jsem. Hlavu opřenou o jeho hruď,samozdřejmě jsem měla pás,ale někde u kolen.
"Ano?"
"Jak to s námi je?"
Zajímalo mě to. Přeci jenom už je to několik týdnů a nic mi neřekl. Ani já jemu,protože mi přišlo lepší,kdyby se vyjádžil on první. Ale asi to byl špatnej nápad.
----------------------------------------------------
Je to krátký vím ;) tak se nezlobte
PS:Děkuju všem kdo čtete :D
PPS:I těm kdo nečtou,zaslouží si to ;)
ČTEŠ
Whatever you want just not me.
RomanceCo když se dívka zamiluje,ale nepřipustí si to? Co když nezná toho druhého? A co když se to stalo zrovna vám?
