Whatever you want just not me.

Whatever you want just not me-#19

Hned jak jsme přejeli hranici města kde Alex studovat jsem měla divný pocit. Opravdu mu chci udělat tohle překvapení? Nebyla jsem si tím tak jistá jako na začátku.

V autě začalo být až moc velké horko,tak jsme stočili okénka a nechali si větrem hrát s vlasy. Do toho hrálo rádio Vánoční písničky, které poslouchala stejně jenom Rose. Já byla myšlenkami jinde. Pohodová nálada se začala vytrácet. Byla jsem nervózní.

"Bude to skvělá párty,"promluvila Rose. Možná slyší co si myslím,ale nejspíš se opravdu těší.

"Ani nevíš jak moc si to přeju,"zásmála jsem se,ale hned ztichla a dál přemýšlela.

Po chvilce jsme zaparkovali u kolejí.

Obě vyskočili rychle z auta a vyndavali věci z kufru. Z dálky se ozývala hudba,ale ulice byli prázdné,osvětlené pouličními lampamy.

Jakmile jsme vyndali vše z kufru objevil se u auta Ted,náš bývalý spolužák co teď studoval s Alexem a také se nabídl,že párty uspořádáme u nich, tedy v domě fotbalového týmu.

Nevěděla jsem jestli by fotbalisti měli velké zásoby v ledničce,tak jsem radši zabalila i dvě krabice jídla.

"Jedete se sem stěhovat?" Zasmál se Ted, jak jsem očekávala,když přejel očima po všech taškách a krabicích.

"Místo toho povídání by jsi nám mohl pomoct.Chci se šetřit na zítřek,"oznámila mu Rose v objetí.

"Alex přijde zítra kolem půl deváté. Máte celý den na přípravy a pár kámošů ještě přijde pomoct s výzdobou,"řekl mi na uvítanou.

Vynosili jsme vše do domu. Hned jak se mi podařilo najít pokoj, kde budeme s Rose spát dnešní noc, seběhla jsem do kuchyně a nandala jídlo do ledničky. Fotbalisti asi nikdo neviděli jídlo, protože lednička se nepoužívala nejspíše několik tisíciletí.

"Omluvte mě,"skočila jsem do vášnivého rozhovoru Rose a Teda,"ale jdu si lehnout."

"Blázníš?! Vždyť ani není osm hodin?!" Vykulila na mě oči Rose.

"Dnešek si užiješ ty. Obleč si něco hodně sexy a za půl hodinky dole u dveří! Žádné výmluvy."

"Ano,pane veliteli," vykřikli jsme s Tedem naráz.

Po dvaceti minutách jsem byla oblečená v černých jednoduchých šatech se slabými ramínky a už jen dolaďovala obličej. Rty přejela rudou rtěnkou, řasy projela řasenkou a na tváře nanesla tvářenku.

Opatrně jsem sešla ze schodů.

Ani né po minutě se přihnali i ti dva-Rose v tmavě modrých šatech se zlatým řetízkem a Ted v bílém třičku a černých džínách.

"Připraveny?" zeptal se a už opouštěl známou ulici.