Whatever you want just not me.

Whatever you want just not me-#10

"Ann,no tak,počkej na mě!"  

"Musíš si mě chytit!" 

"Lehký úkol,"zasmál se Ryan a vystartoval rychlostí blesku za mnou. Běžela jsem po pláži co nejdál to šlo,ale na konci stála skála bránící mi pokračovat.  

Ryan mě mezitím doběhl a stejně jako já,celý vysmátý se pomalu přibližoval. 

"Řekl jsem ti,že to zvládnu." 

"Chceš za to diplom?" Zasmála jsem se jeho neustálého opakování vět, mokrých kalhot a hlubokými nádechy.  

"Stačí něco jinýho." Zakřenil se,tak to nebudeme prodlužovat. Přistoupila jsem k němu a pomalými pohyby přibližovala své rty k jeho. Jenže pak... 

"Takhle lehce to nepůjde,"v tomto okamžiku jsem Ryana oběhla a vyrazila zpět ke schodům.  

Vypadal překvapeně,ale nic netrvá věčně.

Stmívalo se. Celá Carmel rozsvítila uličky, krámky a dokonce i její návštěvníky nebo obyvatele. Každá restaurace se chlubila svými specialitami, každá rodina trávila klidné večery spolu.  

Vzpomínala jsem na tyhle okamžiky. S tátou jsme do Carmel o prázdninách jezdili často a obzvlášť do jedné útulné kavárny poblíž pláže.  

Každá tradice se musí trochu dodržovat, takže není divu,že jsme tehdy v té restauraci seděli.

"Řekla jsi mi všechna svá tajemství,měl bych říct něco já tobě,"zašeptal mi Ryan do ucha,když viděl,že Jeremy a Andy se od sebe dneska neodtrhnou.  

Zamyšleně jsem se na něho podívala a čekala co to bude.  

"Víš měla by jsi vědět mé pravé jméno." 

Potají jsem nadšením byla u stropu. Konečně to řekne!! 

"Jmenuju se opravdu Ryan,ale něco skrývám." Cože?! Něco skrývá?! Co to má vůbec znamenat?  

"Co tím myslíš?"  

"Jsem Alexův kamarád. Měl jsem tě oblbnout a přesvědčit,že se dokážeš zamilovat a pak zlomit srdce. Alex ti ho chtěl zase prý slepit a být s tebou šťastně až na věky. Takhle to řekl. Nevěděl jsem co jsi za osobnost,ale můj úkol jsem ukončil po tý puse ve starým domě. Nechtěl jsem ti dál ubližovat aniž bys o tom věděla."

Koukala jsem na něho jako na svatého. To co právě řekl, znamenalo to něco jako past? V podstatě ano. Dokázal mě přesvědčit,že se mi líbí a mám ho ráda. Jenže teď,když vím všechnu lež.  

"Nechtěl jsem tě ztratit,"zašeptal. 

"To se ti teď podařilo." V momentě kdy jsem tuhle větu vyslovila mi proběhl hlavou Alex. To on ji přece řekl-jen mně.  

Vysunula jsem se od stolu a odešla. Spíše odběhla. Nechala jsem tam všechno. Nechápajícího Jeremyho, myšlenku,že kluci nejsou až takový svině a samu sebe.  

S Ryanem jsem si připadala svá, volná a plná energie. Dokážu být taková i dál?! Nebo všechna naděje umřela?!

Proběhla jsem přes město a mířila k pláži. Nedokázala jsem brečet natož usmívat se.  

Položila jsem své nohy do písku a hlavu opřela o kamenou zeď.  

Závidím ptákům jejich svobodu. Chci umět lítat!!

"Annie?" Tenhle hlas jsem někde slyšela, ale bylo to už hodně dávno.