Boss 2

3 (Boss2)

Ráno mě vzbudil Joeyho jemný hlas. Pomalu jsem se posadil a promnul jsem si oči.

"Ahoj, kolik je?" Zeptal jsem se rozespale a zahleděl jsem se do Jeyho očí.

"Šest." Odpověděl energicky a zvedl mě z postele. Oblékl jsem se a spolu s Joeym jsme vyrazili k autu.

"Joey? Já má strach..."Řekl jsem tiše a sklopil jsem pohledem k zemi.

"Z létání? To přece nemusíš, budu tam s tebou." Pohladil mě oo tváři a otevřel mi dveře do auta.

"Já vím, ale já ještě nikdy neletěl a mám strach... Co když se něco pokazí?" Nasedl jsem na místo spolujezdce a Joey za mnou zavřel dveře. Obešel auto a nastoupil.

"Nepokazí." Řekl prostě, nastartoval a odjeli jsme směrem k letišti. Cestou jsme se stavili vpůjčově lyží. Konečně jsme dorazili na letiště. Prošli jsme odbavením, pasovou kontrolou a těmito věcmi a konečně jsme se dostali do letadla. Usadili jsme se na naše místa. Naštěstí jsme seděli vedle sebe. Byl jsem hrozně nervózní. Co když se něco pokazí...? Z reproduktorů se ozval náš kapitán, přivítal nás a upozornil, že za chvilku budeme vzlétat, abychom si zapnuli pásy. Poslechl jsem ho a pevně jsem stiskl Joeyho ruku.

"Neboj, zlato. Jsem tu s tebou..." Řekl Joey a políbil mě na tvář.

"To je váš přítel? Jste pedofil?" Vyjel na Joeyho muž co seděl vedle nás. Sklopil jsem pohled, ale Joey se tak snadno nedal.

"Máte s tím problém?" Zavrčel a vzteky mi začal drtit ruku.

"Já jenom chtěl vědět, jestli se mám začít bát, nebo jste na mladší..." Řekl hnusně a Joey zrudl vzteky.

"Jak můžete vidět jsem zadaný, takže kroťte vaše choutky..."

"Zlato, kašli na něj..." Snažil jsem se ho trochu zkrotit, ale on mě neposlouchal. Letadlo začalo vzlétat a já dostal strach. "Joey bojím se..." Zašeptal jsem mu u ucha zoufale. Najednu, jako by se z něj stal jiný člověk. Otočil se zpět na mě a starostlivě se na mě podíval.

"Neboj, nic se nestane. Slibuju. Celou dobu budu s tebou, ano?" Usmál se a objal mě kolem ramen. Jemně jsem přikývl a díval jsem se mu do očí. Nevnímal jsem letadlo, nevnímal jsem ani pohled toho muže. Jen Joeyho. Když jsem se dostal z tranzu, který mi způsobil Joeyho pohled, bylo už letadlo v klidu. Necítil jsem žádný tlak, ani pohyb, prostě jsme plachtili vzduchem... Aniž bych to zaregistroval, Joey přesunul jeho pozornost zpět na toho muže.

"Ještě nějaké připomínky?" Zeptal se s naštvaným výrazem.

"Nejsou to moje choutky! Nemůžu za to, že vypadáte jako pedofil, když se tu líbáte s tímhle děckem." Ten chlap je debil!

"Mohl by jste se mezi nás laskavě přestat srát? Je to naše věc." Vybuchl jsem.

"Páni. Nečekal jsem, že jsi s ním dobrovolně. Vydírá tě?" Zeptal se ironicky.

"Kdyby jo tak zavolám poldy. Přestaňte laskavě strkat noc do věcí, do kterých vám nic není."

"Fajn!" Řekl ten muž a pohrdavě otočil se na druhou stranu. Koukl jsem se na Joeyho který ho neustále propaloval pohledem. "Joey? Nechtěl bys ho přestat hypnotizovat pohledem a věnovat trošku pozornosti mě?" Joey zatřásl hlavou.

"Jasně promiň." Řekl mile a krátce mě políbil.

"To už je lepší." Usmál jsem se, chytl jsem ho za ruku a hlavu jsem si opřel o jeho rameno. Joey mě něžně hladil ve vlasech. Usnul jsem. Bylo to sice skoro zbytečné, protože za půlhodiny mě Joey musel vzbudit, ale prospal jsem přistání, takže jsem se nebál. Vyšli jsme z letadla, vzali jsme si tašky a začali jsme hedat volný taxik.. Dalo nám to dost práce, protože většina už byla zamluvená, ale nakonec jsme jeden našli. Joey pánovi za volantem nadiktoval adresu hotelu a vyjeli jsme. Cesta trvala asi dvacet minut a dojeli jsme k luxusně vypadajícímu hotelu. Vystoupil jsem a zůstal jsem s pusou do kořán. Hotel byl obrovský a vypadal vážně moderně a navíc byl jen pár metrů od lanovky.