*přepsáno*
Za slunečného sobotního rána jsem šla s tátou do lesa, který je poblíž našeho domu. Šli jsme po sotva viditelné stezce hlouběji do nitra. Zpěvaví ptáci spustili alarm a vyděšeně nám proletovali nad hlavami. Za zatáčkou se před námi objevil mohutný spadlý strom. Já se rozběhla proti překážce a vyskočila na ni. Na to že jsem byla malá, jsem se na ní udržela a nespadla. Táta ji jednoduše přelezl. Po nějaké chvíli jsme došli na prostornou mýtinu.
Rozhlédl se kolem a zvedl ze země dva klacky. Jeden mi hodil, já ho ale nechytla. Když jsem se zvedla s klacíkem, stál přede mnou v bojovém postoji.
Usmála jsem se a rozpřáhla se. Otec (nečekaně) uhnul, já ztratila rovnováhu a málem spadla. Bojování bylo zábavné. Hodně jsme se nasmáli.
Vydechla jsem a svalila se na kámen. Je to vyčerpávající. Vrátili jsme se tedy domů. Po cestě mi táta říkal o tom, jak je všude plno nebezpečí, a takové věci. Mně to bylo docela jedno, a byla jsem si jistá že jednou do světa ještě nějaké to nebezpečí přinesu.
„Konečně!" Zašeptala jsem si a svalila se na postel. Byla jsem tak unavená, že jsem okamžitě usnula.
ČTEŠ
Hunter (Původní verze)
AdventureOrriana Riley se narodila aby byla asasínka. Doslova. Má za úkol zničit bednáře, kteří povstali z poražených templářů. Nebo že by templáři stále existovali? A proč Orrianě všichni lžou? btw. nezabíjejte mně za měnění obálek, ale tohle je prostě cool...
