Never say never (Hoggy) |Dokončeno|

3. Kapitola

Pohled Petra :
Pavel: Petře potkal jsem svojí bývalou spolužačku a...
Já: A co?
Pavel: Příjde zítra na kafe.
Já: Aha já stejnak budu mít jiný program tak si to užij.
Pavel: Ale já myslel že tu budeš.
Já: Promiň.
Řekl jsem a šel spát.

Pohled Sáry :
Ráno jsem se vzbudila v 6. Tak jsem udělala snídani a snědla jí. Když v tom se vzbudila Emma.
Emma: Co je na snídani?
Já: To co si uvaříš.
Emma: Hmm a co máš ty?
Já: Cerealie.
Emma: Co dneska podniknem když máme to volno?
Já: Já jsem domluvená na kafe s Pavlem. Můžeš s námi jestli chceš.
Emma: Vážně? Děkuji.
Řekla a šla se převlíct. Já mezitím zavolala Pavlovi.
Já: Ahoj Pavle k tomu dnešnímu kafe...
Pavel: Snad nechceš říct že nepříjdeš.
Já: Ne jen jestli můžu příjd i s kámoškou.
Pavel: Jasně že jo. Ještě něco?
Já: Ne ahoj odpoledne.
Pavel: Ahoj.
Řekl a tipl hovor. Po chvilce mi zabrněl mobil. Volal Petr.
Já: Ahoj.
Petr: Ahoj nešla by si na kafe?
Já: Promiň ale už mám jiný program snad jindy.
Petr: Aha dobře ahoj.
Já: Ahoj.

Pohled Petra :
Já: Pavle, tak nakonec si skočím do studia a budu tu.
Pavel: Dobře děláš.
Řekl a já šel do studia.

Pohled Sáry :
Já: Emmo dělej!!
Emma: Jo už jdu.
Řekla a já už šla na chodbu. Po chvilce už jsme byly před domem Pavla. Zazvonila jsem a on nás pustil dovnitř.
Pavel: Ahoj já jsem Pavel a ty?
Emma: Emma.
Řekla a Pavel nám uvařil kávu. Chvíli jsme si povídaly když v tom zazvonil zvonek.
Pavel: To bude můj spolubydlící který si zapomněl klíče.
Řekl a šel otevřít. Do obýváku s Pavlem vešel i Petr. Já s Petrem jsme na sebe překvapeně koukali.
Pavel: Toto je můj spolubydlící a zároveň nejlepší kámoš Petr ale vy dva se očividně znáte.
Řekl a díval se na mě a na Petra.
Petr: Ano známe s kavárny...