Never say never (Hoggy) |Dokončeno|

22. Kapitola

,,Ahoj Sáro, budu v zadu." řekla šéfová.
,,Dobrý den. Dobře." řekla jsem a šla za pokladnu.

Domů jsem přišla v 16:43. Jenže Petr doma nebyl. Na stole byl lísteček. V něm stálo:
Milá Sáro,
Až příjdeš domů tak mi napiš nechci být doma sám. Jinak omlouvám se ti až příjdu domů tak ti to vysvětlím.

Přečetla jsem si to a napsala mu. Po chvilce přišel z pugetem růží.

,,Sáro promiň ujeli mi nervy, měl jsem ti to říct." řekl a podal mi růže.
,,Ne já promiň, nemusím vědět všechno." řekla jsem a on mě políbil.

Nakonec se to změnilo v muchlování. Petr mě odnesl na postel ale nepřestávali jsme se líbat. Následně mi sundal tričko... (Všichni víme co následovalo tak "to" nebudu rozepisovat :D.)
Když jsme se udělali tak jsme jen leželi v objetí. Když v tom mi někdo zavolal.

,,Ahoj Sáro, okamžitě přijdi Galveře něco je. Asi je to kolika." řekla Instruktorka. (Kolika: kolika je nemoc koně.)
,,Ahoj, jo už tam jedu. Za 5minut jsem tam. Zatím ahoj." řekla jsem a tipla to.
,,Co se děje?" zeptal se Petr.
,,Galvera má koliku musím tam jet." řekla jsem a oblékla se.
,,Já tě tam zavezu." řekl Petr a taky se oblékl.

Ve stáji :

Vystoupila jsem auta a běžela hned ke Galveře. Petr běžel za mnou. Ve stáji bylo zhasnuto tak jsem rožnula.

,,Překvapeníí!!" zařvala všichni ve stáji.

Málem jsem se rozbrečela štěstím. Já zapomněla že mám dneska narozeniny.

,,Děkuji." řekla jsem se slzami v očích.
,,Nebreč." řekl Petr a objal mě kolem ramen.

Všichni mi popřáli a dali dárek.

,,Hodně štěstí lásko." řekl Petr, políbil mě a podal obálku.
,,Díky." řekla jsem a otevřela obálku.

V obálce byl lístky na Hawaii.

,,My pojedeme na Hawai?" zeptala jsem se.
,,Ano, zítra odlétáme." řekl.
,,To si neměl." řekla jsem a políbila ho.
,,Ty si zasloužíš to nejlepší." řekl.

Oslava byla krásná dort byl ve tvaru podkovy s vanilkovo-kávovou náplní. Domů jsem s Petrem šla o půlnoci. Když jsem přišla domů tak jsem si lehla do postele a spala.