Never say never (Hoggy) |Dokončeno|

11. Kapitola

Když jsem si vybalila tak jsem se převlíkla do plavek a šla se vykoupat do jezírka. U jezírka jsem potkala Jirku.

,,Čau Sáro. Kde je Petr?" zeptal se.
,,Víš že ani nevím?" řekla jsem.
,,Aha." řekl.

Já si rozestala ručník na zem a šla do vody.

,,A jak na tom s Petrem vlastně jste?" zeptal se.
,,Jsme kamarádi proč?" zeptala jsem se.
,,Jen tak." řekl.

Pohled Petra :
Hledám Sáru. Od té doby co si šla vybalit jsem jí neviděl. Jdu se podívat k jezírku. Trefil jsem se je u jezírka s JIRKOU??

Pohled Jirky :
Sára mi příjde moc sympatická. Je to moc fajn holka k Petrovi by se hodila. Jenže mě se taky líbí.

Pohled Sáry :
Když jsem se vykoupala tak jsem šla zpátky na pokoj kde jsem se převlíkla zpátky do oblečení. Když jsem se převlíkla tak jsem se rozhodla že se pokusím najít Petra. Naštěstí jsem nemusela moc dlouho hledat u chatek se podepisoval fanouškům. Já počkala až se všem podepíše.

,,Kde jsi byl?" zeptala jsem se když se podepsal všem.
,,Proč? Hledala si mě snad?" řekl.
,,Jo hledala." řekla jsem.
,,Hmm." řekl.

V tu chvíli mi zazvonil mobil. Volalo neznámé číslo.

,,Zasedlová prosím?" řekla jsem.
,,Dobrý den slečna Emma Chmelíková je v Pražeské nemocnici přejelo jí auto. Měla byste za ní přijet je na tom dost zle." ozvalo se z druhé strany.
,,Pane bože už tam jedu." řekla jsem a tipla hovor.

Rychle jsem dala mobil do kapsy a vyběhla k autobusové zastávce. Emmu mám ráda jako sestru takže jsem hodně vyšilovala když jsem slyšela že jí přejelo auto.

V nemocnici :
,,Dobrý den jak je Emmě? Teda chci říct slečně Chmelíkové." zeptala jsem se nějaký doktorky.
,,Dobrý den jste rodinný příslušník?" zeptala se.
,,No... ehm... jo jsem vzdálená." zalhala jsem.
,,Dobře, je na tom moc špatně teď je na sále." řekla.
,,Ježiši Kriste." řekla jsem a sedla si na židlu...