4. Kapitola

438 34 0
                                    

Pavel: Aha.
Řekl a potom jsme si ještě asi dvě hodiny povídaly. Potom jsme už s Emmou šly domů.

Doma :
Emma: S Petrem ti to moc sluší.
Já: Cože?
Emma: Ty si snad slepá nebo co. Ty si neviděla jak na tebe koukal. Určitě skončíte spolu.
Já: Nikdy.
Řekla jsem a v tom mě zazvonil mobil. Volala mi instruktorka.

Hovor:
Instruktorka: Ahoj Sáro měla by si se zítra stavit za Galverou, protože tu je sama.
Já: Ano měla jsem to v plánu. Ještě něco? Jinak kdy má přijet kovář?
Instruktorka: Ne už nic a asi za týden. Proč?
Já: Jenom že Galvera by už potřebovala nové podkovy. Tak nashle.
Instruktorka: Ahoj.
Konec hovoru:

Emma: Kdo to byl?
Já: Instruktorka.
Emma: Aha.
Já: Si sis myslela že to byl Petr že?
Emma: No... možná.
Řekla a já si šla udělat kafe. Když jsem si ju udělala i vypila tak jsem si šla pustit televizi. Emma se ke mě přidala.
Já: Emmo jdi udělat popcorn.
Emma: Ach jo.
Řekla a šla udělat popcorn. Když jsme popcorn snědli tak film skončil.
Emma: To byl krátký film.
Já: Trval 2 hodiny.
Řekla jsem a šla se osprchovat. Potom jsem se oblíkla a šla si zaběhat.
Já: Emmo, jdu běhat.
Emma: Proč ses teda osprchovala?
Já: Protože jsem blbá.
Emma: To není novinka.
Já: Já vím.
Řekla jsem a vyšla ven.

Venku:
V klidu jsem běžela a u toho poslouchala písničku ale to bych nemohla být já kdybych nezakopla.

Ty v*le. řekla jsme docela nahlas.
Co se stalo? zeptal se mě někdo.
Nic. řekla jsem nevrle a snažila se zvednout.

Jenže ten dotyčný mě chytl za ruku a pomohl mi zvednout.

Děkuji, ale já to zvládnu sama. řekla jsem a skusila na nohu stoupnout.

Naštěstí jsem na ni mohla stoupnout a hned se otočila že půjdu domů, jenže mě zase chytil za ruku...

Never say never (Hoggy) |Dokončeno|Kde žijí příběhy. Začni objevovat