Never say never (Hoggy) |Dokončeno|

14. Kapitola

,,Jo usmířili. Proč?" zeptal se nedůvěřivě Petr.
,,Jen tak, hodíte se k sobě." řekl Peter a odešel.

Petr se na mě nechápavě podíval.

,,Neřeš." řekla jsem a lehla si na postel.
,,No dobře." řekl a lehl si ke mě.

Chvílí, teda aspoň hodinu jsem leželi v objetí když v tom mě zazvonil mobil. Volala mě máma.

,,Ahoj mami. Co potřebuješ?" zeptala jsem se.
,,Ahoj Sáry nepřijedeš tuhle sobotu?" řekla.
,,No nevím proč?" řekla jsem.
,,Má přijet Rosalie se svým synem." řekla a já se hned zhrozila.

Rosalie je mámima "kamarádka" která se se všemi hádá, vše pomlouvá atd...

,,Aha, jo přijedu ještě něco?" zeptala jsem se.
,,Ne díky ahoj." řekla a rychle zavěsila asi abych si to nerozmyslela.

Já dala mobil na noční stolek a vzdychla.

,,Co se stalo?" zeptal se Petr.
,,Nic." řekla jsem.
,,Řekni." naléhal Petr.
,,Nic!!" řekla jsem s úsměvem.
,,Jak chceš." řekl a začal mě lechtat.
,,Přestaň!! Nech toho!!" řekla jsem a strašně se smála.
,,Tak řekni co se stalo!!" řekl a lechtal mě dál.
,,K mámě má přijet "kamarádka" Rosalie a chce ať za ní přijedu. Stačí? Teď mě nech!!" řekla jsem se smíchem.
,,Jo stačí." řekl a přestal mě lechtat.

Když mě přestal lechtat tak jsem se svalila na postel.

,,Pojď na večeři." řekl Petr a šťouchl do mě.
,,Jo už jdu." řekla jsem a zvedla se z postele.

Na večeři byli špagety s pomerančovým džusem. Když jsem dojedla tak jsem se šla s Petrem projít.

,,Petře? Co budeme dělat až tábor skončí?" zeptala jsem se.
,,Vždyť bydlíme kousek od sebe." řekl.
,,Já vím ale já přes den nemám vůbec čas musím chodit do práce, ke Galveře a k Emmě do nemocnice." řekla jsem.
,,Aha, určitě to nějak dopadne." řekl a objal mě.

Den příjezdu Rosalie a jejího syna :

,,Chceš s něčím pomoc mami?" zeptala jsem se.
,,Ne díky Sáro." řekla.