Never say never (Hoggy) |Dokončeno|

18. Kapitola

,,Sakra kdo zvoní tak pozdě?!" řekl naštvaně Petr a šel otevřít.
,,Čau Petře, mohl bych tu přespat? Zabouchl jsem si a klíčník přijede až zítra." řekl Jirka.
,,No... pojď dál." řekl Petr a pustil ho dovnitř.
,,Jéj ahoj Sáro." řekl když přišel do obýváku.
,,Ahoj Jirko." řekla jsem a objala jsem ho.
,,Tak Jirko ty budeš spát na gauči a já se Sáro v posteli." řekl Petr.
,,Jo dobře." řekl Jirka.
,,Já už si jdu lehnout jsem unavená. Dobrou." řekla jsem a šla si lehnout.

Pohled Petra :

,,Vy spolu to..." nedořekl Jirka.
,,Chodíme." řekl jsem rychle a šel mu ustlat.

Potom jsem si lehl k Sáře.

Pohled Sáry :

Ráno jsem se probudila v Petrově objetí. Tak jsem se opatrně vyvlekla abych ho nevzbudila a šla dělat snídani. Na snídani jsem udělala míchaná vajíčka. Když jsem to dala na stůl tak do kuchyně přišel Jirka.

,,Dobré ráno." řekla jsem a sedla si ke stolu.
,,Dobré." řekl a taky si sedl ke stolu.

Když jsme dojedli tak jsem dala nádobí do myčky.

,,Petr ještě spí?" zeptal se Jirka aby prolomil ticho.
,,Jo." řekla jsem a šla se převlíct.

Když jsem se převlíkla tak jsem si šla udělat ranní hygienu a šla jsem si pustit televizi.

,,Víš Sáro já tě..." nedořekl protože někdo zazvonil.

Já šla otevřít. Ve dveřích stál nějaký chlap s pistolí tak jsem rychle zavřela dveře. To už ale šel rozespalý Petr do obýváku.

,,Co tak křičíte?" zeptal se ospale.
,,Za dveřmi je chlap s pistolí." řekla jsem vystrašeně.
,,Cože?" řekl.

Jenže to už dveřmi prolítla kulka která se odrazila od hrnce a trefila mě do ramene. Z ramene mě hned začaly téct proudy krve.

,,Jirko!! Zavolej sanitku. Rychle!!" zařval Petr a běžel hned ke mě.

Poslední co si pamatuji je že mě Petr vzal do náruče potom jsem omdlela.

Pohled Petra :

Sára upadla do kómatu naštěstí po chvilce přijela sanitka...