HUNGER GAMES:Haymitch Abernathy

20.část

Sprintuji, jak nejrychleji mohu. Plíce mi spaluje nepříjemný oheň a i tak nejsem dost rychlí.
Přibíhám na planinu zrovna ve chvíli, kdy plavovlasé dívce probodává duhový pták hrdlo dlouhým zobákem.
Polykám zvratky, které se mi nahromadili v ústech a přebíhám k ní.
Sýpavě se drží za hrdlo a celá se třese. Oči má otevřené dokořán a se strachem na mě zírá.
"Budeš v pořádku, Mays." Chlácholím jí lží. Z pod prstů jí vytéká stále více a více karmínové krve.
"Zachvilku už to bude dobrý." Špitnu se slzami v očích.
"Budeš v pořádku."
První slza se převaluje přes okraj.
Z úst se jí vyderou poslední slova: "Zůstaň naživu." A zlehka mě bere ruku přičemž mi pošpiňuje ruce svou krví.
Pak třas přestává. Její stisk chabne a z očí se vytrácí život.
"Ne..." Zašeptám. "NE!" Rozječím se. "Maysilee! To není možné! Co jste to udělali, vy grázlové!" Rozpláču se.
"Sbohem, vždy sladká Maysilee Donnerová. Nezapomenu." Šeptám k ní, když se uklidňuji, ale slzy si stále razí cestu mými lícemi. Zavírám jí oči a do ruky vtisknu luční kytku. Na obloze se objevuje vznášedlo.
S nádechem ustupuji několik kroků vzad.
Tři prostřední prsty levé ruky tisknu ke rtům a vzdávám křehké Maysilee Donnerové hold.
"Gratuluji dvoum finalistům. Kéž vás vždy provází štěstěna." Oznamuje Claudius Templesmith.
A je to tady. Buď odkráčím s korunou Vítězů a nebo umřu.