HUNGER GAMES:Haymitch Abernathy

4.část

Zírám z okna na krajiny, ze které se díky vlaku stává jen šmouha. Je něco kolem desáté večer a já stále nemůžu spát. Zkoušel jsem dokonce počítat i ovečky, ale nepomáhá to!

Přejdu k šatně a vytáhnu z ní župan. Půjdu se projít. Zavazuji si župan a vycházím ze svého pokoje. Vlakem se nese něčí poklidné chrápání. Stoprocentně je to Lyvie. Za to bych strčil ruku do ohně. Vydávám se na opačnou stranu vlaku. Když půjdu takhle dál tak zachvilku dojdu do posledního vagónu.

Možná ten vlak není tak dlouhý jak jsem si myslel. Samoposuvné dveře se otevřou a já vcházím do posledního vagónu. Zadní část vlaky je prosklená takže je krásně vidět krajina, kterou necháváme za sebou. Všímám si postavy sedící u okna. Kolena má přitažené k hrudníku a zírá ven z okna. Podle vlasů poznávám Maysilee.

"Ty taky..."Řeknu a vydám se k ní.

Leknutím sebou trhne a podívá se mým směrem.

Daruje mi nesmělý úsměv, když si přisedám.

"Nemůžu spát."Řekne tiše.

"Já taky ne. Pořád myslím na svou rodinu."Přiznám se.

"Ty to máš rozhodně horší než já. Když se nevrátíš necháš po sobě matku a bratra. Zatímco já...Když se nevrátím stále je tam má sestra a bratr."

"Tohle neříkej."Zamračím se.

"Vždyť je to pravda! Když umřu, budou mít míň starostí. O jeden hladovej krk míň."

"Maysilee..."

Podívá se na mě se slzami v očích."Když za mnou matka přišla jediný kdo brečel byla má sestra víš. V očích mé matky jsem nezahlédla ani jedinou známku smutku nebo bolesti nad ztrátou. Nic. Jen tam stála a zírala na mě a mou sestru."Slzy jí začnou stékat po tvářích.

Nevím co jí na to mám říct. Vtáhnu si jí do objetí. Položí si hlavu na mou hruď a začne tiše vzlykat. Začnu ji hladit po vlasech.

"Vrátíš se domů. Slibuju."Zašeptám. Co jsem to právě řekl?! To já se musím vrátit domů! Kvůli matce a Tobymu! Ale...Maysilee...Budu jí chránit, ale krk za ní vážně nenasadím. A jestli zbydeme mi dva...Ať přežije ten lepší.

"Děkuju Haymitchi. Potřebovala jsem si o tom s někým popovídat, ale jestli mě omluvíš půjdu si lehnout."Zvedne se.

"Dobrou noc..."

Ještě se skloní a políbí mě na čelo.

"Dobrou Haymitchi."A odejde.

Chvilku tam jen tak otupěle sedím a pak se zvedám a odcházím do své ložnice. Odhazuji župan a zavrtávám se do nadýchaných peřin. Nakonec mě kolébání vlaku uspává.
************************************
Další kapitola:) Tak co? Co říkáte na Maysilee a Haymitche?:) Snad se líbí