True Love (Justin Bieber)

23.kapitola

  Šlo z ní tolik pozitivní energie stejně jako z Jazmyn. Byly jsi všichni tak podobní a Justin byl v tu chvíli tak šťastný. Takhle šťastný snad ještě nikdy nebil. Nechtěla jsem aby tahle chvíle skončila....

"Jazmyn běž do svého pokoje musím si s tvým bráchou popovídat" řekla Pattie a usmála se směrem k Jazmyn

"Musím?" zaprosila Jazmyn a pořád se držela Justina

"Ano Jazmyn" odpověděla bez ústupku Pattie

Jazmyn pustila Justina a odhopsala do svého pokoje. Hned jak nám Jazmyn zmizela z očí otočila jsem se na Pattie. Ta se tvářila dost vážně pochybuji, že o tom všem něco ví. Ale je to máma a ty vždycky tuší.

"Takže proč jsi tady?" zeptala se Pattie Justina

"Stalo se toho tolik, že nevím kde začít" řekl a potom se jeho oči přemístili na mě

"Začni od začátku" pobídla jsem ho a šla se posadit vedle něho

Justin začal vyprávět vše od začátku. Jak mě poznal a co mu potom Igor udělal. Prostě celý náš příběh, ale opět jsem neslyšela proč mu to Igor všechno dělá.

"Můžete tady zůstat jak dlouho budete chtít" řekla Pattie a při tom se na nás usmála

"Díky" řekl Justin a Pattie objal

"Půjdu ukázat Em celý náš dům" řekl Justin a společně jsme se zvedli

Šli jsme po schodech přesně jako když jsem šla s Jazmyn. Justin otevřel dveře pokoje, který byl černo, bílé barvy a byl vážně moderně zařízen jako Justinův byt. Hned jak zavřel dveře šel se posadit na postel.

"To je tvůj pokoj" řekla jsem možná až moc s úžasem a prohlížela si celou místnost

"Jo a je to tady přesně takové jako když jsem odsud odešel"

"Proč jsi odsud odešel? Proč jsi tady nechal celou svojí rodinu a jenom tak odešel?" zeptala jsem se a šla se posadit vedle něho

"Je to děsně složité" odpověděl, o své minulosti mi toho nikdy moc neřekl a asi to ani nemá v plánu

"Proč máš tolik tajností o své minulosti?" bylo to jako šahat do vosího úlu, ale já musela

"Protože se minulostí nezabívám i když mě pokaždé dožene" nastala ta chvíle trapného ticha

"Znáš ten pocit když se snažíš utéct a ono tě to doběhne. A pak přijde ta část kdy si říkáš mělo to cenu? Mělo tohle celé nějakou cenu.." nakonci toho bylo vidět jak děsně ho to štve

"Prostě toho bylo tolik a já nevěděl jak dál a pak přišla ta chvíle útěku, ale teď jsem tam kde jsem začal"

"Nejsi máš mě" objala jsem ho a doufala, že mi řekne víc

Rozuměla jsem, protože to co právě řekl mám za sebou. Byl to útěk o ničem pořád mě to táhlo zpátky..

"Mám moje štěstí, které se mi snaží někdo vzít a víš co? Já mu ho nedám" podíval se mi o očí a pak mě polibil

Byl to ten obyčejný polibek, který tolik znamená. Bylo to jako kdyby řekl všechno co jen jsem chtěla slyšet. 

"Justine?" ozval se jemný hlásek, který patřil Jazmyn 

Oba jsme se podívali ke dveřím a tam stála Jazmyn a držela v ruce papír. Když jsi všimla, že jí věnujeme naší pozornost přicupitala k nám. Justin jí vzal na klín a ona nám ukázala to co držela v ruce. Nebil to jenom obyčejný papír, ale byl to obrázek který namalovala. Na obrázku bylo pět postav. 

"Jazmyn proč je tam těch lidí pět?" zeptal se Justin a obrázek podržel 

"Tohle je máma tady jsem já" ukazovala Jazmyn na svém obrázku 

"Tohle jsi ty a tohle je Emma no a to miminko je vaše" řekla hrdě a podívala se na Justina

"Ale mi nebudeme mít miminko" řekl jako kdyby to nic neznamenalo 

Jak mám vědět jestli chci dítě a co když ho chci, a zrovna s Justinem. A on teď řekne, že dítě mít nebudeme. Bylo mi to líto přece jenom já si budoucnost představuji s ním. Říká mi jaké jsem jeho štěstí, ale proč nechce mít naše malé štěstí. 

"A ty chceš mít miminko?" ozvala se Jazmyn s otázkou na mě 

"Ano chci mít takovou malou holčičku jako jsi ty" při tom jsem se podívala na Justina a jeho výraz byl jako kdyby si myslel, že si dělám srandu 

"A proč.." Jazmyn chtěla něco říct, ale Justin byl rychlejší

"Teď nemůžeme mít dítě" vážně to teď řekl já vím je toho tolik, že těď to dítě mít nemůžeme, ale potom 

"Ne hned, ale někdy" nechtěla jsem se kvůli tomu hádat

"A co když dítě nechci!" Justin zvýšil hlas a začínal být nepříjemný

"Tak to je, ale blbé!" to bylo to poslední co jsem řekla a odešla jsem z pokoje 

Sešla jsem schody a šla na zahradu. Posadila jsem se na křeslo, které tam bylo a koukala se po té krásné zahradě. 

Bylo to tak upravené a nádherné. Pattie asi baví se starat o zahradu možná je to její koníček. 

"Teto on to miminko jednou bude chtít" položila svojí malou ručičku na moje koleno a podívala se mi do očí, byla tak rozkošná

"Já vím" vzala jsem si jí na klín a pevně jí objala

Ahoj jsem tu s další částí :) konečně je malinko delší tak snad to oceníte :) Chtěla jsem říct, že teď nemám na psaní moc času tak nevím kdy bude další část. Snad to pochopíte, přece jenom škola dá zabrat to asi taky znáte :) schválně mi napište jak vám škola jde :)

Děkuji za přečtení, komentář a votes 

LolinkaLOL