Fight for Love cz (1D)

35.část

*Lucy*

"V pořádku a teď jdi."

Jelikož Lařin otec nepřipadá v úvahu, doprovodí ji k oltáři Harry. Přece jenom on je Niallovi nejblíž. Já si sedla do první řady vedle Zayna a vedle mě bylo místo pro Harryho.

Niall už stál na svém místě. Začala hrát hudba a u dveří se objevil Harry s Larou. Pomalou chůzí došli až dopředu a tam si ji už přebral Niall zatímco Harry si ke mě přisedl.

"Moc ti to sluší" pošeptal mi Harry do ucha "Děkuju." usmála jsem se a dál jsme sledovali začínající obřad.

"Polibte nevěstu." Niall se opatrně naklonil k Laře a věnoval ji polibek. "Představuji vám Pana a paní Horanovi."

Po těchto slovech začali všichni tleskat a Zayn i pískal.

Přesunuli jsme se do Savany, která se na dnešek proměnila v luxusní restauraci . Všichni jedli, pili a jak čas běžel tak se začali lidé ztrácet. Niall a Lara se na hostině až tak dlouho neohřáli, ale přece jenom ten hluk mimču nemohl dělat moc dobře. Já byla ve slušné náladě a musím říct že Harry vypadal že závidí, protože on jako řidič, který nás musel dopravit domů řídit nemohl.

*Harry*

"Haloo haloo? Je tady někdo? Ťuk ťuk. Kdo tam? Tady jsem jáá." Vešli jsme do domu a Lucy opět spustila ty její opilecké řeči. Musím říct že mi to přišlo opravdu vtipné. "Lucy, broučku měli bychom si jít lehnout." Usmál jsem se na ni ale v hlavě jsem měl obrázek jak se válím smíchy po zemi. "Ale já ještě nechci jít hajat.." Koukla se na mě smutně, ale stejně fyzicky neprotestovala a nechala se vést do ložnice. "Pomož míí" Byla sexy a zároveň tak roztomile dětinská. Rozepl jsem jí tedy šaty a sám se vysvlékl. "Zlatíčko já se jdu vysprchovat, tak si můžeš jít lehnout."..."Já půjdu stebou." prohodila jen tak mimochodem a sundala si spodní prádlo. Společně jsme se osprchovali. Lehli do postele a spali.

*O dva měsíce později*

*Lara*

Všechno to uteklo jako voda. Svatba, Vánoce a teď už jen čekáme a narození miminka.

"Zlato? Kde jsi?".."V koupelně".."Potřebuju do banky ale nemám na to čas vyřídila bys tam za mě něco prosím? Vyhodím tě tam a já mezitím zařídím další věci. "Není problém"

"Tak pak jen zavolej a já jsem hned tady."..."Dobře. Pa, miluju tě."..."Miluju tě" Rozloučili jsme se a já vkročila dovnitř menší banky. Stoupla jsem si k přepážce a čekala až na mě přijde řada. Niall mi dal podpisové právo a můžu vybírat peníze jak chci. Tomu se říká důvěra, ale protože jsme svoji tak je to vlastně jedno. Před sňatkem jsem musela být zplnoletněná a kvůli těhotenství a tomu, že se mě rodiče vzdali s tím nebyl až takový problém.

"Chtěla bych si vyb..."

"Všichni si okamžitě lehněte na zem nebo vás tady rozstřílím na maděru!" Nedořekla jsem to protože dovnitř vtrhli ozbrojení muži. Jeden přistoupil blízko ke mě a já myslela, že omdlím. "Hej, tahle je buď hodně tlustá nebo čeká děcko." Ti dva hnusní chlapi s kuklama se začali smát splečně s tím, co stál tak blízko u mě.

"Auu" Šíleně mě píchlo v břichu. A znova a znova. "Co ti kurva je?!" Začali po mě křičet jeden přes druhýho. "Jsem,..v osmým,...měsící,..a budu,...tady..kurva..rodit..jestli..mi..hned..nezavoláte..tu..posranou..záchranku...!!" Další z nich šel blíž ke mě"Jestli s tím nepřestaneš, tak tě zabiju a nějakej parazit je mi úplně u prdele! Slyšíš? No řekla sis o to sama!".....Najednou tma, ticho a já už necítila ani tu bolest...

*Niall*

Asi tam je fronta. Dlouho nevolá.

*crr crr*

"Pan Horan?".."Ano".."Vaše manželka je v nemocnici v kritickém stavu. Měl by jste tu být."..."Co to kurva melete?".."Všechno se dozvíte až sem dorazíte.".."Nezavěšu.." Ta píča mi to fakt zavěsila. Co to mlela..."Lucy přijeďte do nemocnice hned!" Jen jsem poslal rychlou smsku a jel tam.

"Volali mi, že tady mám manželku Horan."...Pane Horane, zavolám vám doktora, co operoval vaši ženu."

Co se to kurva děje?! Ještě před chvílí šla do banky a teď ji operujou?!!

"Pan Horan?".."Doktore co se stalo? Jak to s ní a s mimčem vypadá?!" .."Pane Horane,..je mi to opravdu líto, ale vaše žena utrpěla vážný šok a ta jedna rána stačila. Je mi opravdu líto, že vám to musím říct, ale zemřela."

Celou dobu jsem se mu díval hluboko do očí a hledal jakoukoli známku vtipu nebo jen špatné legrace. Nic..Myslel to vážně. Sesunul jsem se po zdi a koukal do země. Nic jinýho mě v tu chvíli nezajímalo. Lara je mrtvá.

Neustále slyším její smích. Dokola a dokola. Ubíjí mě to. Nezvládám to .

"Ne! Ona kurva nemůže bejt mrtvá nemůže nemůže!!!" Znova jsem se sesunul k zemi.

Právě teď se kolíbám ze strany na stranu a nevím,co mám dělat. Lara tu není. Nejsem tu ani já..

*Lucy*

"Lucy přijeďte do nemocnice hned!" Niall

Do nemocnice? "Harry musíme jet rychle do nemocnice. Na nic se neptej nic nevím Niall poslal jen smsku.

"Panebože Nialle" Rychle jsem si k němu klekla a snažila se mu podívat do očí. On se jen houpal ze strany na stranu, díval se do zdi a něco mumlal. Vypadal jako blázen . Takový ten typický blázen. A to mě moc vyděsilo.

"Co se stalo?" ptal se Harry doktora "Laru Horanovou nám sem přivezli z přepadené banky. Utrpěla vážný šok a jeden z nich ji udeřil zbraní do břicha. Chvíli trvalo než ji policie dostala ven a tím jsme ztratili čas. Je mi to líto, ale už jsme ji nedokázali pomoct." .."Ale co dítě?!" Vykřikla jsem"Je to krásná holčička."

"Nialle? Slyšel jsi to? Máš tady Ashley. Tvoje holčička tak moc ses na ni těšil." Jakoby mě neslyšel. Dál mumlal to, co předtím. "Co to s ním je?" zeptala jsem se doktora "Zřejmě to bude jen šok vzpamatuje se. Zatím bych navrhl pokoj na psychiatrii..".."To je hloupost." Hned jsem odpověděla. "Lucy, možná to tak bude lepší. Pomůžou mu tam." Přemlouval mě Harry. "Dobře jen ať je v pořadku..Mohla bych vidět Ashley?" Až teď mi to došlo. Lara je mrtvá. Moje jediná nejlepší kamrádka umřela a jediný co mi tu nechala je její dítě. Ale ona už tu není..

"Tamhle je" Ukázal doktor na jedno ze spousty dětí a já se na ní koukala. Celá Lara. Vlásky blonďaté po Niallovi, očička modré jako dvě studánky. Je tak nádherná. "Ashley, postaráme se o tebe." Zašeptala jsem a rozbrečela se.

"To bude dobré. Všechno bude v pohodě." Utěšoval mě Harry, ale já věděla že už nic nebude jako dřív.

Poznámky autorky : Příšerně emotivní část. Chtělo se mi při psaní brečet. Je mi líto, že umřela a je to zvláštní, ale prostě to nemohlo bejt jinak. Musela zemřít,aby se děj posunul dál..Omlouvám se pokud si to někdo nepřál,ale stalo se a mělo to tak být. Snad jsem nikomu nezkazila Vanoce :)

Na každém konci něco nového začíná..:-)