Leader

Singers

Při cestě do společenské místnosti si JR zavázal zraněné předloktí stahovákem, přesně dle pokynů lékařky. Když mu vysvětlovala, jak to provézt, nepřišlo mu to těžké, ale teď s tím měl docela velký problém. Pokaždé mu to zavazovala ona a tentokrát to nechala čistě na něm. Připadal si bezradný, nakonec to však nějak zvládl.

Asi o dvě minuty později dorazil do kruhu několika vrahů, s nimiž v tomto sídle žil. Na prostorné pohovce z bílé kůže posedávali a hlasitě debatovali o poslední úspěšné misi Aron, Minhyun a Baekho, naproti nim přes malý, dřevěný stolek v křesle posedával T.O.P. a jako obvykle listoval z jedné ze svých mnoha knih. Nebylo divu, že měl nejvyšší IQ ze všech, když tak moc četl. Byl to úplný opak Baekha, před kterým se knihy dobrovolně skrývaly.

Na druhém konci obrovské čtvercové místnosti, z níž vedlo celkem jedenáct východů v podobě obyčejných dveří, leželi před televizí na sedacích pytlích Seungri s Daesungem a sledovali seriály a prostě to, co tam dávali. Občas měli poznámky k sobě zároveň, ale jinak byli zticha a upírali veškerou svou pozornost na telenovely. Jediný, kdo do jejich celkového počtu osmi vrahů chyběl, byl Taeyang. Ten byl již delší čas v Evropě.

,,Zdravím," kývl směrem k vrahům Jonghyun a obdařil je svým křivým úsměvem, který měl v úschově přímo pro ně. Ukazoval tím, jak jimi všemi pohrdá, že jim ani za mák nevěří, ale přesto je bere jako svou rodinu a má je i trochu rád. Jediní, kdo si zde bezmezně věřili a byli by ochotní za toho druhého či třetího položit vlastní život, bylo trio: Aron, Minhyun a Baekho. Ostatní se o sebe ani o ně vzájemně moc nestarali.

Dostalo se mu pozdravů ve stylu: ,,Čau.", ,,No nazdar.", či velice přátelské: ,,Hoooj." Byli vážně zvláštní skupinka. Škoda byla, že tu nebyl Taeyang, s ním si JR rozuměl asi nejvíce. Mezi vrahy se moc nezdržoval, jako první zaběhl skrze jedny dveře do kuchyňky, kde pro sebe ukradl několik kousků ovoce. Vitamíny pro něj byly velice důležité. Následně se vším prošel skrze společenskou místnost a rozrazil dveře do vlastního pokoje.

Ocitl se ve svém doupěti, ve své černě vybarvené skrýši. Málokdo měl úplně černý pokoj včetně koberce a zdí a uprostřed vystavěnou středověkou lampu s nezhasínajícím měkkým, načervenalým světlem. Při pohledu na tu temnotu mu vzrušením přeběhl mráz po zádech, koutky úst se samovolně zvedly v potěšený úsměv. Nikdo nemohl být větším milovníkem vlastního pokoje než Kim.

Odložil jablka, banány a mandarinky na kovový stůl lesknoucí se v záři lampy, načež přistoupil k židli a naházel na ni oblečení, které ze sebe ve vteřince shodil. Černou miloval, což dokazovala jeho skříň, uvnitř které nebylo jediné tričko nebo kalhoty bílé barvy. Jako kdyby někdo všechny oděvy vhodil do kýble s černým barvivem a nechal to pořádně nasát.

Původně si plánoval jít lehnout, zcela automaticky zamířil do postele, aniž by ji vůbec viděl. Občas se mu stalo, že do něčeho narazil nebo o něco zakopl, když nedával stoprocentní pozor. Jeho plán se sněním by mu vyšel, kdyby se ze společenky neozval hlasitý výkřik. Musel patřit Baekhovi, nikdo jiný neměl tak specifický a odlišný hlas. JR se prudce obrátil a vběhl za ostatními, aby se dozvěděl, co se to děje.

,,REN! TO JE RENNIE!" křičel jako idiot Baekho a utíkal s ovladačem před Daesungem a Seungrim, kteří původně sledovali hokej a nyní se změnili na krvelačné lvy honící gazelu. Pokračovali by v koukání, kdyby si BB nevzpomněl na TV Show, kde se měli objevit jeho největší dva idolové: Ren, nebo-li Choi Min Ki, a Lee Taemin. Miloval je od doby, kdy každý zvlášť nastoupili na kariéru zpěváka. Když se ve společnosti jeden druhého začali objevovat na veřejnosti častěji, vypadali jako pár (a Baekho je samozřejmě jako správný fan boy shipoval), byl ten nejšťaštnější člověk pod sluncem. A teď jeho srdíčko tepalo v rytmu Renova zpěvu v přímém přenosu TV Show.