Leader

Surprise In A Library

,,Můžeš jít," řekl mu Ren. Na tato dvě slova mladík celou dobu čekal. Neřekl ani prosté děkuji, prostě vystřelil z místnosti jako raketa, aby byl co nejrychleji pryč.

Měl jasný cíl. Přestože z Renova příkazu Taeminovi pochopil, že dnes i zítra bude doma s G-Dragonem, rozhodně neplánoval zůstat uvnitř. Nikomu neslíbil, že bude hodný, takže ačkoliv byl svému Leaderovi vděčný, že jej ošetřil, musel ho kvůli svým zájmům tak trochu zradit. Sjel do nejnižšího patra, kde bydlel RapMonster s Jiminem, a využil jejich byt k tomu, aby po bočním schodišti slezl úplně dolů. Divil se tomu, že ho nevyhodili.

S hlubokým nádechem již podruhé toho dne stanul na chodníku. Přemýšlel, kde nechal svou čokoládu, ale nějak mu to bylo jedno, když mu došlo, že si může koupit jinou. Opět vyhledal v telefonu mapy, protože se na novém místě stále moc nevyznal, a silně se mu ulevilo při zjištění, že se knihovna nachází přesně na druhou stranu od místa, kde si kupoval jídlo a pití posledně. Ano, správně. Mířil do knihovny.

Možná by někomu mohlo připadat divné, že tak schopný vrah jako proslulý Nightmare vyhledá knihovnu místo toho, aby si našel informace někde v databázi. Nicméně, Jonghyun se považoval za muže ze staré školy, přestože to vyznívalo spíše ironicky. Navíc věděl, že to, co hledá v jejich systému nenajde. Tam nikdo neměl ani páru o tom, že by mohla existovat nějaká magie.

Dnešní den pro něj byl plný překvapení. Dostal nápovědu k hádance, potkal dvě nadpřirozené osobnosti a nedostal seřváno od Rena za to, že se porval. Třeba o tom Ren celou dobu věděl a byla to pro něj zkouška, do které se ve výsledku beztak zapletl někdo, o kom Minki neměl ani ponětí...

Zavrtěl nad tím hlavou. Ren byl sice génius, ale byly věci, co předvídat a sledovat nemohl. Mohl sledovat jeho, špehy by na to jistě měl. Ale to, kdo se mu postavil do cesty, nijak vědět nemohl. Kdyby o tom věděl, musel by kontrolovat i všechny nepřátele. A to bylo prostě nemožné.

Další zavrtění hlavou a přidání do kroku. Pokusil se všechny své myšlenky hodit do jednoho pytle, aby na ně už nemusel myslet. Knihovna. Knihovna. Knihovna. Knížky! Jak dlouho už na žádné nesáhl. Možná naposledy jako dítě nějakou četl, ale to bylo už pěkně dávno. Přiznával si to horko těžko, ale dost se tam těšil.

Uběhlo několik minut a on tam jako natěšený jednorožec doskákal. Tento popis byl sice absolutně nepřesný, ale několik jedinců by jej tak jistě nazvalo i tak. Prošel přes vstupní terminál, který kontroloval, jestli nekrade nějaké knihy, a namířil si to rovnou na informace. Netušil totiž, kde by magický oddíl mohl nalézt.

Jedna mladá knihomolka - ehm, slečna na informacích - mu poradila, že by fantasy knihy o magii a kouzlech měl najít v prvním patře úplně vzadu vpravo. Vydal se tedy dle jejích instrukcí do prvního patra přesně na ono místo. Bingo! Měla pravdu. Teď už jen odstranit hlouposti a pokusit se najít to pravé.

Zhruba další půl hodinu hledal jedinou knihu, která odpovídala jeho představám. Nebyly to žádné pohádky a už podle obalu poznal, že to bude mít souvislost s tím, co se mu stalo. Koženou knihu totiž zdobilo sedm symbolů: andělské křídlo, ohnivý ocas, roh, temná spirála, mrak, rudá růže a černá silueta. V křídlu poznal Taeyeon, v ocase Hyunu. Přesně proto věděl, že ta kniha je pro něj ta správná.

Odnesl si ji na blízký stolek, kam se usadil. Byla pěkně tlustá, takže mu hodně dlouho potrvá, než ji přelouská. ,,To by chtělo kafe," zamumlal si pro sebe. Měl za to, že dole u informací viděl kávovar, ale nebyl si dost jistý. No, za zkoušku to stálo.

Knihu nechal na stole a opustil na několik krátkých chvil své místo. Kávovar nalezl, jen někde jinde, než se domníval. Knihovna měla svůj vlastní bufet, kde se káva prodávala. Samozřejmě toho zneužil a ačkoliv byla silně předražená, jedno dvojité espresso si objednal. Bylo horké, ale i tak ho upíjel už při cestě nahoru. Málem kvůli tomu na schodech zakopl.